Na konci 21. století by se mohly stát obyvatelnými rozsáhlé oblasti v asijské části Sibiře, popisuje nejnovější výzkum ruských a amerických vědců. V zimě se může tato oblast oteplit až o deset stupňů Celsia.
Oblast o rozloze 13 milionů čtverečních kilometrů od Uralu až k Tichému oceánu tvoří 77 procent území Ruské federace. Ale na tomto rozsáhlém území žije pouze čtvrtina obyvatel Ruska, většina je navíc koncentrovaná na jihu. Sever je i s moderními technologiemi člověkem stále v podstatě neobyvatelný. To se ale může v blízké budoucnosti změnit, ukazuje studie vědců z Federálního výzkumného centra v Krasnojarsku a Národního leteckého institutu ve Spojených státech.
„Lidské migrace v minulosti byly spojené s klimatickými změnami. Jak si civilizace vyvíjely technologie, které jim umožňovaly se adaptovat, lidé se stávali stále méně závislými na životním prostředí, zejména, co se týká klimatu,“ uvedla vedoucí výzkumu Elena Parfenovová.
„Chtěli jsme vědět, jestli povedou budoucí změny k tomu, že by se méně obyvatelná místa asijské části Ruska mohla stát obyvatelnějšími pro člověka,“ vysvětluje vědkyně.
Vědci pro svou analýzu využili kombinace několika modelů s různými scénáři budoucího vývoje klimatu. Výsledky jsou velmi výrazné – Sibiř se podle nich promění do konce století k nepoznání. „Zjistili jsme, že v zimě dojde ke zvýšení teplot o 3,4 – 9,1 stupňů Celsia, v létě o 1,9 – 5,7 stupňů Celsia. Také dojde ke zvýšení srážek z 60 milimetrů na 140 milimetrů,“ popisuje profesorka Parfenovová.
Sibiř teplejší o téměř deset stupňů
Podle simulací se zdá, že v klimaticky nejvíce extrémním scénáři (který je ale nejvíce pravděpodobný) bude mít asijské Rusko kolem roku 2080 mírnější klima, s menším množstvím permafrostu – bude pokrývat jen 40 procent země, zatímco dnes je to asi 65 procent území. Ale i pokud dojde k „optimistickému scénáři“ a podaří se výrazně omezit emise oxidu uhličitého, pak by se měly podmínky pro život lidí zlepšit nejméně na 15 procentech této plochy.
„Asijské Rusko je v současnosti extrémně chladné. V budoucnosti, při změně klimatu se zdejší podmínky stanou pro tamní obyvatelstvo, co se týká potravinové bezpečnosti, více výhodnými,“ dodává vědkyně.
Vědci současně zdůraznili, že tato území disponují v aktuální době jen velmi špatnou infrastrukturou – aby zde mohl probíhat nějaký pozitivní vývoj, bude zapotřebí investic na její vylepšení. A tyto změny by podle nich měly začít co nejdříve.
