Rada prestižního Fulbrightova stipendia odstoupila. Kvůli Trumpovu vměšování

Všech dvanáct členů rady dohlížející na Fulbrightova stipendia ve středu rezignovalo. Komise odstoupila na protest proti vměšování Trumpovy administrativy do výběru příjemců stipendií v rámci mezinárodního výměnného programu, jehož se účastní i Česko.

V prohlášení, které členové rady zveřejnili, se uvádí, že administrativa si uzurpovala jejich pravomoci tím, že odmítla udělit stipendia „značnému počtu lidí“, kteří už byli vybráni ke studiu a výuce v USA a v zahraničí. Dalších dvanáct set zahraničních příjemců stipendia, kterým komise schválila příjezd do USA, prochází novým neoprávněným přezkumným procesem, který by mohl vést k zamítnutí, upozornili členové rady.

„Pokračovat ve službě poté, co administrativa zcela ignorovala žádost rady, aby se řídila zákonem, by znamenalo riziko legitimizace jednání, které považujeme za nezákonné, a poškození integrity tohoto slavného programu a důvěryhodnosti Ameriky v zahraničí,“ uvádí se v prohlášení.

Jako zásadní problém označují jeho signatáři fakt, že vláda překračuje své pravomoci, protože podle zákonů by měl tento program mít pod kontrolou jen Kongres. Zdůrazňují, že se zákazy týkají širokého spektra stipendistů v celé řadě oborů – biologie, inženýrství, architektury, zemědělství, biochemie, medicíny, hudby a také historie.

Politický trik

Všichni členové rady, kteří odstoupili, do ní byli vybráni za bývalého prezidenta Joea Bidena. Ministerstvo zahraničí, které stipendijní program řídí, kvůli tomu tvrdí, že šlo o stranické politické nominanty: „Je směšné se domnívat, že by tito členové měli i nadále rozhodující slovo v procesu podávání žádostí, zejména pokud jde o určování akademické vhodnosti a souladu s exekutivními příkazy prezidenta Trumpa,“ řekl stanici CBS News vysoký úředník ministerstva zahraničí.

„Tvrzení, že Fulbright Hayesův zákon poskytuje Fulbrightově radě výhradní a konečné slovo při rozhodování o Fulbrightových žádostech, je nepravdivé. Nejde o nic jiného než o politický trik, který se snaží podkopat prezidenta Trumpa,“ tvrdí.

Nyní již bývalá komise s tímto hodnocením nesouhlasí. „Jsme přesvědčeni, že tyto kroky jsou nejen v rozporu se statutem, ale i s posláním Fulbrightovy nadace a hodnotami, včetně svobody projevu a akademické svobody, které Kongres ve statutu specifikoval,“ upozornili v prohlášení členové komise.

„Upřímně doufáme, že Kongres, soudy a budoucí Fulbrightovy rady zabrání snahám administrativy o degradaci, likvidaci, nebo dokonce zrušení jednoho z nejuznávanějších a nejcennějších programů naší země.“

„Fulbrightův zahraniční stipendijní program byl po generace ve válce i v míru oboustranným pilířem americké diplomacie – trvalým symbolem závazku našeho národa k vzájemnému porozumění a diplomacii, akademické excelenci a mezinárodní spolupráci. Podporuje zájmy USA a globální stabilitu. Absolventi Fulbrightova programu se stali vedoucími představiteli státní správy, průmyslu, akademické obce, umění a kultury ve všech částech světa,“ uvádí se v prohlášení.

Problémem jsou víza, říká ředitelka programu pro Česko

Ředitelka Fulbrigtova programu pro Česko Hana Ripková pro Českou televizi uvedla, že důsledky tohoto kroku budou důležité zejména v rovině vnitřní politiky USA: „Pro fungování našeho programu v České republice to zásadní nebude. Američtí stipendisté, kteří mají přijet v příštím roce, už byli schváleni. Čeští stipendisté jsou ve schvalovacím procesu,“ konstatovala.

Nahrávám video

Popsala ale, že všechny procesy jsou opožděné, nicméně ještě, než rada rezignovala, všechny projekty schválila. Problém je podle ní spíše v tom, že ambasády neudělují víza, která stipendisté potřebují. Týká se to nyní zhruba třicítky lidí z Česka.

Tato krize podle ní ještě neznamená konec celého programu. „Konec programu by znamenalo, kdyby se část rozpočtu z americké strany neobjevila v Kongresu. Samotný fakt, že rada rezignovala, by znamenal problém, kdyby prezident nejmenoval novou,“ dodala.

Program, který pomáhá vědě

Kongres zřídil Fulbrightův program téměř před osmdesáti lety na podporu mezinárodní výměny a americké diplomacie. Tento vysoce výběrový program každoročně uděluje přibližně devět tisíc stipendií v USA a ve více než 160 dalších zemích studentům, vědcům a odborníkům v různých oborech.

Zjednodušeně funguje tak, že nabízí stipendia vědcům i dalším expertům, aby si zlepšovali své schopnosti, a rozvíjeli tak spolupráci mezi USA a dalšími státy.

Mezi zahraničními držiteli tohoto stipendia jsou například fyzik Kip Thorne, který dostal Nobelovu cenu za fyziku, ekonom Milton Friedman, spisovatel John Updike, dramatik Edward Albee, bývalý belgický premiér Alexander De Croo, současný španělský král Filip VI. Španělský, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, fyzik-nobelista Riccardo Giacconi nebo třeba ekonom Joseph Stiglitz.

Mezi držiteli stipendia je i řada úspěšných Čechů. Například fyzička Helena Reichlová, která se tam zaměřila na spintroniku a přenesla nové metody do Česka, nebo expertka na genovou terapii Alžběta Ressnerová. Do USA se tak dostala i redaktorka Českého rozhlasu Daniela Vrbová. Známým se stal případ, kdy toto stipendium získal poslanec STAN Jan Farský. Aby se tohoto programu mohl zúčastnit, vzdal se funkce předsedy sněmovního klubu.

Čtyřiačtyřicet absolventů zastávalo funkci hlavy státu nebo vlády, 62 absolventů Fulbrightovy nadace z patnácti zemí získalo Nobelovu cenu a devadesát absolventů obdrželo Pulitzerovu cenu.

Mezi stipendisty je několik skupin lidí: jednak čerství absolventi amerických vysokých škol, kteří pokračují ve studiu nebo vyučují angličtinu v zahraničí, dále američtí profesoři, kteří stráví rok na univerzitě v jiné zemi, ale také zahraniční vědci a experti, kteří přijíždějí do USA studovat nebo pracovat na zdejších univerzitách.

Stipendisty vybírají v celoročním procesu nestranní pracovníci ministerstva zahraničí a velvyslanectví jiných zemí. Konečný souhlas má rada, jejíž členy vybírá prezident.

Dlouhodobější problémy

Aubrey Layová učila angličtinu v Estonsku. Získala stipendium od Fulbrightovy komise, aby tam tři měsíce zlepšovala jazykové dovednosti ukrajinských uprchlíků, kteří v této baltské zemi hledají útočiště před ruskou invazí. Jenže místo financí na čtvrtinu roku dostala letos v únoru příspěvek jen na týden.

Příběh, o němž informovala už v březnu agentura AP, je podobný stovkám dalších, o nichž od zimy píší světová média. Platby byly přerušeny poté, co stipendistům přišla zpráva o tom, že úředníci přezkoumávají jejich činnost. Tento krok byl v plném souladu s iniciativou Bílého domu, který se rozhodl výrazně snížit vládní výdaje, což se dotklo už desítek federálních úřadů.

Už tyto březnové změny představovaly pro stipendisty spoustu osobních problémů, již tehdy ale zněly hlasy, že blízká budoucnost může přinést ještě horší scénáře. Prezident Donald Trump totiž právě již v březnu nařídil agenturám, aby připravily plány na rozsáhlé propouštění, které si pravděpodobně vyžádá omezenější provoz agentur poskytujících kritické služby i lidem, kteří pobývají v zahraničí.

Vláda proti studentům

Trumpova administrativa v posledních týdnech zavedla i další nová omezení pro zahraniční studenty. Koncem minulého měsíce ministerstvo zahraničí zastavilo všechny nové pohovory o studentských vízech v rámci příprav na „rozšířené prověřování prostřednictvím sociálních médií“.

Donald Trump se také pokusil zablokovat prakticky všem zahraničním studentům cestu do USA na Harvardovu univerzitu, což vedlo federálního soudce k vydání soudního zákazu. Každý, kdo chce na Harvard vycestovat ze zahraničí – včetně studentů, vyučujících, hostujících řečníků a turistů –, podléhá „dodatečnému prověřování“, jak vyplývá z e-mailu ministerstva zahraničí, který získala stanice CBS News.

Zahraniční studenti, kterým již byla udělena víza, by také mohli čelit dodatečné kontrole. Administrativa tvrdí, že některým čínským studentům víza „agresivně zruší“, a úřady se snažily zrušit legální status tisíců dalších studentů, ačkoli soudce tento postup zablokoval.

Autor článku byl stipendistou Fulbrightova programu v roce 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...