Rada prestižního Fulbrightova stipendia odstoupila. Kvůli Trumpovu vměšování

Všech dvanáct členů rady dohlížející na Fulbrightova stipendia ve středu rezignovalo. Komise odstoupila na protest proti vměšování Trumpovy administrativy do výběru příjemců stipendií v rámci mezinárodního výměnného programu, jehož se účastní i Česko.

V prohlášení, které členové rady zveřejnili, se uvádí, že administrativa si uzurpovala jejich pravomoci tím, že odmítla udělit stipendia „značnému počtu lidí“, kteří už byli vybráni ke studiu a výuce v USA a v zahraničí. Dalších dvanáct set zahraničních příjemců stipendia, kterým komise schválila příjezd do USA, prochází novým neoprávněným přezkumným procesem, který by mohl vést k zamítnutí, upozornili členové rady.

„Pokračovat ve službě poté, co administrativa zcela ignorovala žádost rady, aby se řídila zákonem, by znamenalo riziko legitimizace jednání, které považujeme za nezákonné, a poškození integrity tohoto slavného programu a důvěryhodnosti Ameriky v zahraničí,“ uvádí se v prohlášení.

Jako zásadní problém označují jeho signatáři fakt, že vláda překračuje své pravomoci, protože podle zákonů by měl tento program mít pod kontrolou jen Kongres. Zdůrazňují, že se zákazy týkají širokého spektra stipendistů v celé řadě oborů – biologie, inženýrství, architektury, zemědělství, biochemie, medicíny, hudby a také historie.

Politický trik

Všichni členové rady, kteří odstoupili, do ní byli vybráni za bývalého prezidenta Joea Bidena. Ministerstvo zahraničí, které stipendijní program řídí, kvůli tomu tvrdí, že šlo o stranické politické nominanty: „Je směšné se domnívat, že by tito členové měli i nadále rozhodující slovo v procesu podávání žádostí, zejména pokud jde o určování akademické vhodnosti a souladu s exekutivními příkazy prezidenta Trumpa,“ řekl stanici CBS News vysoký úředník ministerstva zahraničí.

„Tvrzení, že Fulbright Hayesův zákon poskytuje Fulbrightově radě výhradní a konečné slovo při rozhodování o Fulbrightových žádostech, je nepravdivé. Nejde o nic jiného než o politický trik, který se snaží podkopat prezidenta Trumpa,“ tvrdí.

Nyní již bývalá komise s tímto hodnocením nesouhlasí. „Jsme přesvědčeni, že tyto kroky jsou nejen v rozporu se statutem, ale i s posláním Fulbrightovy nadace a hodnotami, včetně svobody projevu a akademické svobody, které Kongres ve statutu specifikoval,“ upozornili v prohlášení členové komise.

„Upřímně doufáme, že Kongres, soudy a budoucí Fulbrightovy rady zabrání snahám administrativy o degradaci, likvidaci, nebo dokonce zrušení jednoho z nejuznávanějších a nejcennějších programů naší země.“

„Fulbrightův zahraniční stipendijní program byl po generace ve válce i v míru oboustranným pilířem americké diplomacie – trvalým symbolem závazku našeho národa k vzájemnému porozumění a diplomacii, akademické excelenci a mezinárodní spolupráci. Podporuje zájmy USA a globální stabilitu. Absolventi Fulbrightova programu se stali vedoucími představiteli státní správy, průmyslu, akademické obce, umění a kultury ve všech částech světa,“ uvádí se v prohlášení.

Problémem jsou víza, říká ředitelka programu pro Česko

Ředitelka Fulbrigtova programu pro Česko Hana Ripková pro Českou televizi uvedla, že důsledky tohoto kroku budou důležité zejména v rovině vnitřní politiky USA: „Pro fungování našeho programu v České republice to zásadní nebude. Američtí stipendisté, kteří mají přijet v příštím roce, už byli schváleni. Čeští stipendisté jsou ve schvalovacím procesu,“ konstatovala.

Nahrávám video
Hana Ripková k rezignaci Fulbrightovy komise v USA
Zdroj: ČT24

Popsala ale, že všechny procesy jsou opožděné, nicméně ještě, než rada rezignovala, všechny projekty schválila. Problém je podle ní spíše v tom, že ambasády neudělují víza, která stipendisté potřebují. Týká se to nyní zhruba třicítky lidí z Česka.

Tato krize podle ní ještě neznamená konec celého programu. „Konec programu by znamenalo, kdyby se část rozpočtu z americké strany neobjevila v Kongresu. Samotný fakt, že rada rezignovala, by znamenal problém, kdyby prezident nejmenoval novou,“ dodala.

Program, který pomáhá vědě

Kongres zřídil Fulbrightův program téměř před osmdesáti lety na podporu mezinárodní výměny a americké diplomacie. Tento vysoce výběrový program každoročně uděluje přibližně devět tisíc stipendií v USA a ve více než 160 dalších zemích studentům, vědcům a odborníkům v různých oborech.

Zjednodušeně funguje tak, že nabízí stipendia vědcům i dalším expertům, aby si zlepšovali své schopnosti, a rozvíjeli tak spolupráci mezi USA a dalšími státy.

Mezi zahraničními držiteli tohoto stipendia jsou například fyzik Kip Thorne, který dostal Nobelovu cenu za fyziku, ekonom Milton Friedman, spisovatel John Updike, dramatik Edward Albee, bývalý belgický premiér Alexander De Croo, současný španělský král Filip VI. Španělský, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, fyzik-nobelista Riccardo Giacconi nebo třeba ekonom Joseph Stiglitz.

Mezi držiteli stipendia je i řada úspěšných Čechů. Například fyzička Helena Reichlová, která se tam zaměřila na spintroniku a přenesla nové metody do Česka, nebo expertka na genovou terapii Alžběta Ressnerová. Do USA se tak dostala i redaktorka Českého rozhlasu Daniela Vrbová. Známým se stal případ, kdy toto stipendium získal poslanec STAN Jan Farský. Aby se tohoto programu mohl zúčastnit, vzdal se funkce předsedy sněmovního klubu.

Čtyřiačtyřicet absolventů zastávalo funkci hlavy státu nebo vlády, 62 absolventů Fulbrightovy nadace z patnácti zemí získalo Nobelovu cenu a devadesát absolventů obdrželo Pulitzerovu cenu.

Mezi stipendisty je několik skupin lidí: jednak čerství absolventi amerických vysokých škol, kteří pokračují ve studiu nebo vyučují angličtinu v zahraničí, dále američtí profesoři, kteří stráví rok na univerzitě v jiné zemi, ale také zahraniční vědci a experti, kteří přijíždějí do USA studovat nebo pracovat na zdejších univerzitách.

Stipendisty vybírají v celoročním procesu nestranní pracovníci ministerstva zahraničí a velvyslanectví jiných zemí. Konečný souhlas má rada, jejíž členy vybírá prezident.

Dlouhodobější problémy

Aubrey Layová učila angličtinu v Estonsku. Získala stipendium od Fulbrightovy komise, aby tam tři měsíce zlepšovala jazykové dovednosti ukrajinských uprchlíků, kteří v této baltské zemi hledají útočiště před ruskou invazí. Jenže místo financí na čtvrtinu roku dostala letos v únoru příspěvek jen na týden.

Příběh, o němž informovala už v březnu agentura AP, je podobný stovkám dalších, o nichž od zimy píší světová média. Platby byly přerušeny poté, co stipendistům přišla zpráva o tom, že úředníci přezkoumávají jejich činnost. Tento krok byl v plném souladu s iniciativou Bílého domu, který se rozhodl výrazně snížit vládní výdaje, což se dotklo už desítek federálních úřadů.

Už tyto březnové změny představovaly pro stipendisty spoustu osobních problémů, již tehdy ale zněly hlasy, že blízká budoucnost může přinést ještě horší scénáře. Prezident Donald Trump totiž právě již v březnu nařídil agenturám, aby připravily plány na rozsáhlé propouštění, které si pravděpodobně vyžádá omezenější provoz agentur poskytujících kritické služby i lidem, kteří pobývají v zahraničí.

Vláda proti studentům

Trumpova administrativa v posledních týdnech zavedla i další nová omezení pro zahraniční studenty. Koncem minulého měsíce ministerstvo zahraničí zastavilo všechny nové pohovory o studentských vízech v rámci příprav na „rozšířené prověřování prostřednictvím sociálních médií“.

Donald Trump se také pokusil zablokovat prakticky všem zahraničním studentům cestu do USA na Harvardovu univerzitu, což vedlo federálního soudce k vydání soudního zákazu. Každý, kdo chce na Harvard vycestovat ze zahraničí – včetně studentů, vyučujících, hostujících řečníků a turistů –, podléhá „dodatečnému prověřování“, jak vyplývá z e-mailu ministerstva zahraničí, který získala stanice CBS News.

Zahraniční studenti, kterým již byla udělena víza, by také mohli čelit dodatečné kontrole. Administrativa tvrdí, že některým čínským studentům víza „agresivně zruší“, a úřady se snažily zrušit legální status tisíců dalších studentů, ačkoli soudce tento postup zablokoval.

Autor článku byl stipendistou Fulbrightova programu v roce 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...