První vakcína proti RS viru ukázala v testech velmi dobré výsledky

Po covidu se světem rychle šíří RS viry, které na přelomu roku v Evropě i USA způsobily zvýšenou hospitalizaci dětí. Zatím proti nim neexistovalo očkování, což se ale může rychle změnit. Výsledky klinické studie preparátu společnosti Moderna jsou velmi slibné.

Vakcína založená na principu mRNA má pomoci před respiračním syncytiálním virem, který se v poslední době rychle šíří – a má také horší dopady na zdraví než dříve. 

Podle nezávislé komise je účinnost této očkovací látky proti propuknutí nemoci s nejméně dvěma příznaky průměrně 83,7 procenta. Podle autorů vakcíny jsou tyto údaje natolik přesvědčivé, že už během první poloviny letošního roku požádají o schválení látky.

„Výsledky představují důležitý krok vpřed v prevenci onemocnění dolních cest dýchacích způsobených RS viry u dospělých ve věku od 60 let. Tyto údaje jsou povzbudivé a představují po vakcíně Spikevax, naší vakcíně proti covidu, už druhou ukázku pozitivních výsledků studií fáze tři z naší platformy mRNA vakcín proti infekčním onemocněním,“ uvedl Stéphane Bancel, generální ředitel společnosti Moderna.

Studie zahrnovala 37 tisíc účastníků

Studie měla standardní průběh. Byla „randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná“, což znamená, že ani testované osoby ani lékaři, kteří jim vakcínu podávali, nevěděli, zda dostávají očkovací látku, nebo placebo. Celkem se studie zúčastnilo 37 tisíc dospělých v 22 zemích včetně USA.

Přes dostatečné výsledky bude studie dále pokračovat. Další fáze se budou zaměřovat na analýzy účinnosti, zejména na to, jak dobře je vakcína schopná předcházet vážnému průběhu nemoci. Zatím látku vědci testovali jenom na dospělých. 

Studie také ukázala, že s vakcínou nejsou spojené žádné zdravotní problémy – nejčastěji šlo o běžné trable hlavně v místě vpichu. To znamená mírná bolest, únava nebo bolest hlavy. Vážnější problémy se objevily jen u čtyř procent případů, ale vyskytly se také u 2,8 procenta těch, kdo dostali pouze placebo.

RS viry jsou riziko pro malé děti i seniory

Respirační syncyciální virus (RSV; někdy psáno i ve tvaru „syncytiální“) způsobuje infekce dýchacích cest. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. Infekce RSV je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit drobnými kapénkami vzduchem, když nakažený člověk kýchne nebo zakašle. Šíří se také přímým přenosem (například polibkem infikovaného člověka) nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů (například z kliky u dveří a následného dotyku tváře bez předchozího umytí rukou).

U starších dětí a dospělých onemocnění probíhá mírně – nejčastěji v podobě rýmy s typickým častým smrkáním a kašlem, obvykle se přidávají další příznaky rýmy, jako je nechutenství a zvýšená teplota.

Problém je, že u dětí do tří let nebo u seniorů může probíhat onemocnění mnohem závažněji a může přerůst až v pneumonii. U malých dětí je obvyklý zánět středního ucha. Nejzávažnější bývá u nedonošených dětí a dětí do jednoho roku, u nichž se přidávají potíže při kojení a krmení způsobené ucpaným nosem a zvýšenou zátěží při dýchání.

Bez správné péče to může vést k dehydrataci a letargii – více než padesát procent malých dětí s touto infekcí musí být léčeno na jednotce intenzivní péče. Ohroženy jsou zejména děti s vrozeným onemocněním srdce a plic, s neuromuskulárním postižením a poruchami imunity. Závažně může onemocnění probíhat i u dospělých s onemocněním srdce, plic a poruchami imunity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 9 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 12 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 15 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.