Pravěký krokodýl spolykal dinosaura, brzy poté byl také mrtvý. Vědci popsali unikátní objev

Paleontologové objevili v Austrálii výjimečnou fosilii pravěkého krokodýla, který těsně před svou smrtí pozřel dinosaura. Jeho zbytky se nacházely v žaludku plaza.

Roku 2011 kopali paleontologové v australském státě Queensland a povedlo se jim objevit kostu pravěkého plaza, který žil přibližně před 93 miliony let. Bohužel byla kostra během vykopávek poškozená. Teprve další výzkum ukázal, že fosilie je opravdu zvláštní: skládala se totiž z částí dvou tvorů.

Kostry jsou neoddělitelně spojené
Zdroj: Gondwana Research.

Tím větším z nich byl neznámý druh krokodýla, který byl dlouhý asi 2,5 metru –⁠ ve své době tedy patřil k menším. Detailní analýza ukázala, že šlo zřejmě o mladší zvíře. V žaludku měl malého dinosaura, velkého asi jako dnešní slepice –⁠ vážil asi jeden kilogram. Tento dinosaurus patřil mezi ornitopody, tedy ještěry vzhledem blízké moderním ptákům. K jakému druhu patřil, se nedá říci, protože pobyt v krokodýlím zažívacím traktu ho značně poškodil.

Nově objeveného krokodýla pak vědci pojmenovali Confractosuchus sauroktonos, což znamená „rozlámaný zabiják dinosaurů“.

Proč je to důležité?

Moderní krokodýli jsou známí tím, že jsou schopní sežrat prakticky cokoliv. Paleontologové předpokládali, že stejnou schopností disponovali také jejich pravěcí předkové, kteří se dinosaury mohli živit pravidelně. Jenže k tomu až doposud chyběly důkazy: zatím se totiž podařilo najít jen dva pravěké krokodýly s nějak identifikovatelným obsahem žaludku. Ani v jednom případě nešlo o dinosaura.

Nový objev je tedy unikátní v tom, že konečně vědcům přinesl jasný důkaz, že alespoň některé druhy dinosaurů se stávaly potravou krokodýlů.  

Současně ale zkamenělina přináší i hádanku. Proč krokodýl zahynul tak brzy poté, co pozřel dinosaura? Odpověď na ni zatím vědci neznají, ale mají zajímavou hypotézu: nejchutnější částí krokodýlího těla je jeho ocas –⁠ je velký, svalnatý a plný energie. Jenže confractosuchovi ocas úplně chybí; je tedy možné, že přežraný plaz se stal kořistí nějakého většího dinosaura. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...