Pravěká velryba měřila jen dva metry, byla ale schopný predátor

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která lovila v mořích před asi 26 miliony let. Pozoruhodné je, o kolik menší byla než dnešní velryby. Ukazuje to na mezery ve znalostech evoluce těchto tvorů.

Nově objevená velryba dorůstala zhruba velikosti dnešních delfínů, a měla také podobně ostré zuby jako oni. Vědci objevili její kosti už roku 2019 na jihozápadě Austrálie, ale teprve nyní se jim podařilo zlomky poskládat tak, aby rekonstruovali podobu pravěkého kytovce.

Vědci tvora pojmenovali Janjucetus dullardi.

„Jde v podstatě o drobnou velrybu s velkýma očima a čelistmi plnými ostrých zubů,“ uvedl Ruairidh Duncan z týmu, který za rekonstrukcí stojí. Další expert z Muzeí Viktorie v Melbourne Erich Fitzgerald dodal: „Fosilie nám poskytuje přehled o tom, jak pravěké velryby rostly a vyvíjely se a jak evoluce formovala jejich těla, zatímco se přizpůsobovaly životu v moři.“

Kompletní lebka blízkého Janjucetus hunderi, tedy příbuzného nově objeveného kytovce ze stejné doby a ze stejného místa
Zdroj: Melbourne Museum

Zatímco moderní kytovci se živí hlavně filtrováním potravy skrze kostice, tento tvor byl predátor. Podle zubů se mohl pravděpodobně živit podobnou kořistí jako dnešní tuleň leopardí, tedy pravděpodobně velkými rybami. Tomu odpovídá i silný skus, který vědci vypočítali: ten měl zaručit, aby se mu kořist nevytrhla.

Zvíře mělo neobvykle velké oči, což naznačuje, že mu při lovu mohlo pomáhat ostré zrakové vnímání, případně, že lovil v místech, kde byly špatné podmínky a musel využívat právě zrak na maximum, aby tak získal nějakou výhodou nad svou budoucí potravou.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...