Perseidy letos nebude rušit Měsíc, meteorický roj nabídne výjimečnou podívanou

Nahrávám video

V těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude je totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Maximum Perseid bude v noci z 12. na 13. srpna. Příští týden se konají i společná pozorování noční oblohy. Perseidy jsou aktivní od 17. července do 24. srpna.

„Frekvence meteorů pozvolna stoupá a v průběhu noci, kdy roj vrcholí, uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu,“ sdělil Horálek. Až dvacítka z nich pak podle něj může být opravdu jasná.

„Podmínky jsou letos ideální, na obloze bude Měsíc ve fázi úzkého srpku, který v noci, kdy roj vrcholí, zapadá ještě zvečera a nebude rušit svým svitem. Bude tedy možné spatřit i nejslabší meteory. Na jejich pozorování je ale třeba být desítky až stovky kilometrů daleko od velkých měst,“ upozornil astronom.

Právě v druhé polovině noci souhvězdí Perseus, odkud meteory zdánlivě vylétají, vystoupá takřka k nadhlavníku. Většina meteorů tudíž zazáří nad obzorem. Perseidy jsou sice aktivní až do 24. srpna, Horálek však upozornil, že po noci maxima jejich frekvence výrazně klesá. Nejlepší je tedy udělat si čas právě v příštím týdnu ze čtvrtka na pátek.

První zmínky o tomto meteorickém roji pocházejí ze třetího století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

„Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862,“ uvedl Horálek. Kometa se naposledy přiblížila ke Slunci v roce 1992, znovu se tak stane až v roce 2126.

Také letos se v noci, kdy roj vrcholí, koná společné komentované pozorování Perseid v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově. Astronomický ústav Akademie věd ČR ho pořádá na tamní „radarové“ louce. Lidé by podle pořadatelů měli 12. srpna přijít před setměním, aby pak světlem nerušili ostatní účastníky.

Pozorování oblohy je ve čtvrtek 12. srpna mezi 21:00 až 23:00 také ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Těsně po maximu, v sobotu 14. srpna, se koná i tradiční akce Den a noc na Jizerce, jejíž součástí bude také pohled na noční nebe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 9 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 12 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 15 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.