Oceány se okyselují rychleji, než se čekalo

Rozsáhlá studie vědců ze tří světových institucí varuje před okyselováním oceánů. To by podle ní mohlo narušit klíčové součásti ekosystémů, z nichž profituje i lidská civilizace.

Že se oceány oteplují, se dá snadno ověřit, stejně jako stoupání hladiny. Třetí z problémů, které do světových moří přináší lidmi způsobená změna klimatu, je mnohem hůř viditelný, může mít ale největší důsledky.

Lidstvo vypouští do ovzduší více oxidu uhličitého, než se tam dostávalo v minulosti. Jeho hlavním zdrojem je spalování fosilních paliv, ale dostává se tam i dalšími procesy, jež jsou spojené s fungováním moderní civilizace. Za posledních 150 let se koncentrace tohoto plynu v atmosféře téměř zdvojnásobila. Během posledních dvou tisíc let byly koncentrace CO2 až do roku 1750 stabilně v rozmezí 275 až 280 ppm (částic na milion), letos v květnu dosáhly úrovně 430 částic.

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře
Zdroj: Fakta o klimatu

Od začátku průmyslové revoluce, tedy přibližně od roku 1750, koncentrace CO2 rychle rostou a dosahují vyšších hodnot než kdykoliv za poledních osm set tisíc let. „Průměrné tempo růstu se navíc také zrychluje: v letech 1750 až 1949 koncentrace CO2 rostla o 2,1 ppm za dekádu, v letech 1950 až 1999 bylo tempo růstu 11,8 ppm za dekádu a v letech 2000 až 2020 koncentrace CO2 rostla tempem 21,8 ppm za dekádu,“ uvádí web Fakta o klimatu.

Cesta ke kyselým oceánům

Oxid uhličitý se nedostává jen do vzduchu, ale proniká i do vody a mění její chemické složení. Mořská voda má v současnosti mírně zásaditý charakter, ale okyselení oceánů znamená posun směrem k neutrálním hodnotám pH, a pokud se změnu nepodaří zastavit, tak i ke kyselým. Tato změna je nesmírně pomalá a dlouho potrvá, než se projeví, pak ale podle vědců budou následky značné.

„Je těžké vidět biologické účinky, protože dlouho potrvá, než se projeví, uvedl pro deník Guardian profesor Steve Widdicombe, vědecký ředitel Plymouth Marine Laboratory, který se na nové studii podílel. „Rozlišování dopadů okyselování oceánů od věcí, jako je teplota, rybářský tlak a znečištění, opravdu ztěžuje vytvoření impulsu a hybné síly u rozhodujících činitelů a politiků, aby se tím skutečně tvrdě zabývali.“

Jaké mohou být následky, není snadné předpovědět právě proto, že oceány tolik oxidu uhličitého neobsahovaly celé statisíce let. Něco ale naznačují simulace v laboratorním prostředí. Jednu takovou nedávno vydal americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Ukazuje dopady na schránku drobného mořského korýše. Na videu je vidět, jak dramatický dopad má pro něj pobyt v prostředí s vyšší kyselostí, které mu schránku doslova rozpouští:

Dopad na ekosystémy

Tito korýši jsou sice drobní, ale patří mezi základ potravní pyramidy v oceánu. Živí se jimi drobné rybky, jež se stávají kořistí větších. Logicky to může mít značné dopady na celé ekosystémy, ale jen špatně se to kvůli složitosti těchto vztahů modeluje.

Vědci mají ale k dispozici i údaje z reálného světa – na některých místech světových oceánů se totiž kvůli lokálním podmínkám kyselost mění rychleji než jinde. Jedním z těchto míst je severozápad USA, kde kolem roku 2010 během několika let zkolaboval chov ústřic právě kvůli vyšší kyselosti vody.

Úroveň kyselosti dosáhla bodu, který znamenal, že ústřice si nedokázaly vytvořit schránky a zůstaly tak jen v larválním stadiu. Expertům se podařilo negativní stav zvrátit tím, že v líhních zavedli do vody látky způsobující vyšší zásaditost vody.

Tyto procesy jsou ale stále kontroverzní, jedná se totiž o takzvané geoinženýrství, které může být účinné na kontrolované, velmi lokální úrovni, ale ve větším rozsahu by mohlo mít nečekané dopady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...