Nový program pozná autora textu z pouhých dvou set slov

Vědci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli technologii, která dokáže pomocí rozboru textu určit jeho autora, jeho psychické rozpoložení či sociální prostředí. Při svém výzkumu analyzovali frekvenci slov v textech spisovatelů, politiků i vrahů a získané poznatky využili při tvorbě postupu pro profilování osob. Technologii lze využít v přizpůsobení internetového obsahu konkrétnímu uživateli, reklamě, personalistice, psychologii, kriminalistice i v oblasti bezpečnosti státu. Novinku už eviduje patentový úřad Spojených států.

Odborníci z katedry obecné lingvistiky FF UP se těmito takzvanými frekvenčními analýzami textu zabývají už několik let, metoda se používá například při určení autorství psaného slova.

Dosud se vědci zaměřovali na slova s vyšší frekvencí výskytu, autoři nové metody ale zvolili odlišný postup. „S kolegy jsme zjistili, že podle nízkofrekventovaných, ale pravidelně rozmístěných, opakujících se slov lze autora poznat také. A co víc, ještě s vyšší mírou jistoty. Už několik let se tedy zaměřujeme na opačné spektrum, na zvláštní skupinu slov v dané slovní zásobě konkrétního člověka,“ uvedl Dan Faltýnek z katedry obecné lingvistiky FF UP.

Metoda je podle lingvistky Martiny Benešové založena na tom, že odborníci v textu hledají jakýsi slovní otisk, který lze použít při analýze a určení autora textu. Například z rozboru mnoha textů Václava Havla vyplynulo, že kladl důraz na slovo „konečně“. „Postupem času jsme vyvinuli technologii, která nám umožňuje najít nízkofrekventovaná klíčová slova, která jsou společně s důrazem na postoj řečníka k určitému tématu otiskem autora,“ podotkl Faltýnek.

Objev je podle něj převratný, protože dosavadní metody takto vysokou jistotu autorství textu nepřinášely. Olomouckým vědcům nyní díky nové technologii stačí analyzovat pouze dvě stě až pět set slov, aby mohli s určitou mírou přesnosti dokázat autorství. Pokud mají k dispozici přibližně 1500 slov, jsou schopni autorství zaručit s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti. Dříve si byli jisti až po analýze šesti tisíc slov.

Manifest vraha odhalil motiv i místo činu

Nová technologie podle Benešové dokáže také „extrahovat“ profil lidí. Co to znamená? Slovní zásoba toho o člověku nečekaně moc prozradí – a opakování určitých slov může poukázat na psychický stav člověka nebo jeho sociální prostředí. Vědce například šokovaly výsledky analýzy manifestu amerického vraha, ze které vyplynul jeho motiv i místo následného násilného činu.

Novou technologii lze využít v personalistice, on-line psychoterapii, soudnictví nebo při komunikaci s ohroženými skupinami. Své místo najde také v personalizované reklamě i v boji proti extremismu, terorismu či dezinformacím. Lze ji využít i na obranu proti personalizaci člověka na internetu. „Nejjednodušší variantou využití naší technologie bude v dohledné době aplikace, která lidem umožní dozvědět se něco o sobě a pomůže jim v seberozvoji,“ řekla Benešová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.