Nová laboratoř u Prahy bude vyrábět léčivé aktinium-225. Pomáhá proti rakovině

Nahrávám video

Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy vybudoval laboratoř pro přípravu radionuklidu aktinium-225, který má uplatnění při léčbě rakoviny. Využitelný je hlavně při léčbě malých nádorů a metastáz. Ústav na projektu spolupracuje s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma, která do vývoje přístrojů a technologie investovala sto milionů korun.

Čeští vědci poskytli know-how a po skončení půlročního testovacího provozu budou aktinium dodávat německému partnerovi jako surovinu pro výrobu léčivých preparátů. Pokud se podaří zavést průmyslovou výrobu ve velkém, půjde o průlom při léčbě rakoviny, řekl Jan Ráliš z oddělení radiofarmak.

„Počítá se s tím, že se tady bude vyrábět pět tisíc pacientských dávek ročně. Pak bude snaha postavit velkou fabriku v Německu, kde by se vyráběly desítky tisíc dávek ročně, což je otázka několika let,“ nastínil Ráliš.

Podobně vybavená laboratoř pro výrobu tohoto typu radionuklidu podle něj v Česku dosud není. „Je to velká výzva, protože aktinium je potenciálně velmi úspěšné v léčbě rakoviny a momentálně je ho velký nedostatek,“ dodal Ráliš.

Premiér Petr Fiala (ODS), který si v úterý laboratoř prohlédl, označil její vznik za příklad dobré praxe. Podotkl, že rakovina je obrovský problém pro společnost a jakýkoliv krok k její cílenější léčbě je potřeba podporovat. „Pokud se povede, co si od toho slibujete, tak to přináší naději na vyléčení tisícům pacientů, kteří bojují s rakovinou, a vlastně i těm, jejichž léčba je v současné době obtížná, ne-li skoro nemožná,“ prohlásil premiér.

V laboratoři má pracovat čtyři až pět odborníků. K dispozici budou mít boxy obložené 40 tunami olova, bezpečnost práce operátorů je kvůli uvolňování radonu nezbytná. „Celý princip je v tom, že se na cyklotronu ozařuje radium 226, které se přemění na aktinium-225 a my ho odseparujeme, finálně zabalíme a pošleme dál. Výstupní radiochemikálie se posílá kolegům do Německa, oni z toho budou dělat farmakum nebo prodávat zákazníkům radionuklid,“ popsal proces Ráliš.

Léky pro praxi

Podle vedoucího oddělení radiofarmak Ondřeje Lebedy je cílem dosáhnout přípravy tohoto radionuklidu v měřítku, které už je zajímavé z hlediska klinické praxe. „Pro nás je ten výzkum nesmírně zajímavý, protože patříme mezi několik málo míst na světě, která se věnují této problematice. Je to technologie rozhodně unikátní, je to technologická výzva a v následujícím půlroce se budeme věnovat tomu, abychom to, co jsme navrhli, otestovali,“ dodal Lebeda.

Aktinium-225 vysílá kaskádu částic alfa o vysoké energii, ale s velmi krátkým doletem v tkáni. Umožňuje tak přesné zacílení léčby i na malé nádory včetně nepatrných metastáz, aniž by se významně poškodila okolní zdravá tkáň. Radionuklid se připojí na vhodný nosič, například na protilátku nebo peptid, které rozpoznávají struktury charakteristické pro daný typ nádoru. Právě to je předpokladem vysoce selektivního působení záření alfa na nádorové buňky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...