Jako deset milionů notebooků. Německo spustilo nejsilnější počítač v Evropě

V Německu v pátek slavnostně uvedli do provozu nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace.

Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě. „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na ceremonii Merz. Podle něj je možné, že se bude zpětně na 20. léta 21. století pohlížet jako na desetiletí umělé inteligence. Evropu německý kancléř vyzval, aby dohnala své zpoždění v oblasti AI, v níž si nyní konkurují hlavně Spojené státy a Čína.

Jupiter je podle agentury DPA schopný provést nejméně trilion výpočtů za vteřinu. „Je to jako současně používat deset milionů klasických notebooků vyskládaných do výšky tří set kilometrů,“ řekl Merz. Podle ředitelky výpočetního centra v Jülichu Astrid Lambrechtové je Jupiter energeticky nejefektivnějším superpočítačem na světě. „V době, v níž digitalizace a AI vyžadují stále více energie, ukazujeme na příkladu Jupiteru, jak může vypadat cesta k výpočtům šetřícím zdroje,“ uvedla.

Německý kancléř Friedrich Merz na spouštění nejsilnějšího evropského počítače
Zdroj: Reuters/Jana Rodenbusch

K čemu slouží superpočítač

Jupiter stál 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), polovinu prostředků poskytla Evropská komise, zbytek německý stát a spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Superpočítač by měl mimo jiné zlepšit předpověď počasí, včetně extrémních jevů, jako jsou silné deště a bouřky. Zkoumat by měl také lidský mozek s cílem vyvinout nové terapie.

Podle Lambrechtové je nyní nerealistické, že by se naplnily obavy některých lidí, že umělá inteligence převezme vládu nad lidstvem. „Velké modely AI selhávají v logickém myšlení,“ uvedla. „Pokud se ptáte na můj osobní názor, tak to ve střednědobém horizontu nepovažuji za reálné, aby stroje vyvinuly vlastní vědomí,“ řekla vědkyně agentuře DPA.

Podle nedávno zveřejněného žebříčku Top500, který zahrnuje 500 nejvýkonnějších počítačů na světě, jsou dva z prvních deseti v Evropě. Kromě Jupiteru v Německu jde také o počítač Leonardo v Itálii, který je na desáté příčce. Česká republika má v žebříčku na 165. místě superpočítač sloužící ve Škodě Auto a na 195. a 421. příčkách jsou dva stroje Karolina, které pracují v rámci Národního superpočítačového centra IT4Innovations v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 4 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 7 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 10 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
včera v 17:30‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
včera v 16:26‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.