Nejdéle fungující česká družice shořela v atmosféře

Česká družice VZLUSAT-1, která byla vyvinutá ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) ve spolupráci s tuzemskými společnostmi a univerzitami, shořela v atmosféře téměř po šesti letech fungování. Byla nejdéle fungující českou družicí na oběžné dráze. Poslední záznam je z 6. června, kdy se VZLUSAT-1 odmlčel.

„Mise byla velkým úspěchem. Ve své kategorii družic velikosti 2U se VZLUSAT-1 stal druhou na oběžné dráze nejdéle fungující družicí světa,“ uvedl ústav.

VZLUSAT-1 byla na oběžnou dráhu vypuštěna 23. června 2017 z Indie. Za dobu svého fungování oběhla planetu více než 33tisíckrát. Vědci dokázali získávat data z družice do posledního dne. Ačkoli její životnost byla odhadována jen na jeden rok, fungovala zhruba šest let. „Poslední kontakt družice s naší pozemní stanicí byl v pondělí dopoledne (2023-06-05 11:34:48), následně ještě VZLUSAT-1 zachytil radioamatér v Texasu ve Spojených státech,“ napsal ústav v tiskové zprávě.

Práce na VZLUSAT-1 znamenala pro VZLÚ vstup do světa družic. „Byl to pro ústav zásadní krok pro další vývoj. Získali jsme dostatek znalostí pro vývoj družic složitějších, zejména znalostí v oblasti konstrukce, elektroniky, komunikačních systémů,“ zmínil generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

Přínosné jsou také poznatky v operování družice, tedy i v rozvoji pozemní stanice pod vedením Západočeské univerzity v Plzni, která zajistila téměř nepřetržitý provoz po dobu celých šesti let, doplnil vedoucí vědecký pracovník VZLÚ Vladimír Dániel, který vedl vývoj VZLUSAT-1.

Radiační štít i pro obydlí na Marsu

Družice nesla například rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu. Družice vážila dva kilogramy a pohybovala se na polární dráze ve výšce 510 kilometrů.

Na družici VZLUSAT-1 navazuje projekt VZLUSAT-2. Ten na oběžné dráze funguje zhruba rok a půl. Vynesla ho raketa Falcon 9 společnosti SpaceX loni 13. ledna z floridského mysu Canaveral. Na palubě má mimo jiné dvě kamery pro pozorování Země. Je první českou družicí, která dokázala pořídit snímek České republiky ve vysokém rozlišení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...