Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Nahrávám video
Události: Výročí neštěstí letounu Concorde
Zdroj: ČT24

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.

Létání sice patří statisticky k těm nejbezpečnějším způsobům dopravy, ale přesto občas k nehodám dochází. Ta z července 2000 nebyla nejhorší ani finančními ztrátami ani množstvím lidí, kteří přišli o život. V tom ji překonala celá řada jiných leteckých neštěstí, jak ukazuje následující grafika:

Jen tato měla dopady na celou jednu část leteckého průmyslu, která se věnovala nadějnému způsobu přepravy, nadzvukovým letům.

Co se stalo v Paříži

Z letiště Charlese de Gaulla odstartoval 25. července 2000 concorde, který měl letět do New Yorku. Už při startu mu hořel jeden motor, letadlo záhy přestalo stoupat a poté, co plameny těžce poškodily jedno křídlo, spadlo na hotel v Gonesse.

Zahynulo sto cestujících, čtyři zaměstnanci hotelu a devět členů posádky. Z budovy, do které letadlo narazilo, nezbylo takřka nic. Posádka se zřejmě nejprve pokoušela vrátit na letiště, ale když bylo jasné, že to nestihne, zkusila změnit kurz a doletět na nedaleké letiště Le Bourget. Dostali se sice velmi blízko, ale nestačilo to.

Otázku, co přesně se na ranveji číslo 26R stalo, se podařilo plně zodpovědět až několik měsíců po nehodě. V týmu, který příčinu nehody zjišťoval, byli zástupci Francie a Velké Británie, tedy států, kde se concordy vyráběly, a pozorovatelé z Německa, jehož občanů bylo mezi oběťmi nejvíce, a Spojených států, kam let směřoval. Nejprve se zabývali stavem trupu havarovaného concordu. Poté, co oba provozovatelé concordů Air France a British Airways našli drobné trhliny na křídlech, prohlédli vyšetřovatelé trosky havarovaného letadla F-BTSC, ale nic nezjistili.

Zabývali se i stavem motorů. Kapitán nechal před odletem opravit obraceč tahu na motoru číslo 2, tedy vnitřním levém motoru, od kterého také podle prvních svědectví po vzletu šlehaly plameny a ze záznamu hovoru v kokpitu (CVR) vyplývalo, že při odletu selhal. Potom však vysadil i motor číslo 1 a nepodařilo se ani zatáhnout podvozek. Po celé trase letu potom byly rozesety odpadlé části letadla.

Nahrávám video
O éře nadzvukového letadla Concorde s kurátorem NTM Michalem Plavcem
Zdroj: ČT24

Jisté bylo, že už když se concorde odlepil od země, šlehaly z něj plameny, na to také věž posádku ihned upozornila. Zároveň se první problém objevil až poté, co letadlo dosáhlo V1, jak se označuje rychlost, kdy již není možné start přerušit a letadlo zastavit.

Problematické pneumatiky

Vyšetřovatelé zaměřili svoji pozornost na zbytky pneumatik, které zůstaly na dráze 26R. Byla teze, že při startu praskla pneumatika, část trosek se dostala do motoru a způsobila sérii závad, které skončily katastrofou.

A během vyšetřování vyšlo najevo, že concordy měly s praskáním pneumatik docela velké problémy po celou dobu provozu. Dokonce se ukázalo, že v minulosti trosky pneumatik šestkrát prorazily palivovou nádrž a devatenáctkrát poškodily jeden z motorů.

Že se nestala taková tragédie dříve, bylo patrně jen štěstí. Již v roce 1979, tři roky po zahájení pravidelného provozu s cestujícími, se poškodily při vzletu concordu Air France z washingtonského Dullesova letiště dvě pneumatiky hlavního podvozku, jedna z nich způsobila drobné trhliny ve třech palivových nádržích. Leckteré okolnosti této nehody byly podobné té pařížské, například se nepodařilo zatáhnout podvozek. Nezačalo však hořet a letadlo se po dvaceti minutách vrátilo na letiště.

Po tomto incidentu nechali oba provozovatelé concordů upravit kola a podvozky, zostřit jejich kontroly a instalovat systém sledování tlaku v pneumatikách. Částečně to pomohlo, nicméně pneumatiky dále praskaly – mezi lety 1976 a 2000 docházelo k závadám pneumatik téměř každý rok alespoň jednou. V roce 1979 došlo dokonce k devíti takovým případům a v roce 1981 k šesti. Případy poškození nádrží v letech 1981 až 1993 byly již méně dramatické, byť ještě tři z nich se staly při vzletu, jeden při přistání a jeden při pojíždění.

Místo neštěstí
Zdroj: Reuters

Jestliže ale v předchozích případech bylo jasné, proč pneumatiky praskly, v Paříži nikoli, dokud se neukázalo, že jedna z trosek nalezených na dráze nebyla z concordu. Byl to kus kovu, který odpadl ze stroje DC-10 amerických Continental Airlines, který startoval před ním. Podle zprávy vyšetřovatelů byla tato troska dlouhá 43 centimetrů a široká 29 a 34 milimetrů. Ukázalo se, že šlo o díl motoru, který byl z neschváleného materiálu, a navíc špatně namontovaný.

Závěry vyšetřování

Závěr tedy byl takový, že concorde najel na kov odpadlý z DC-10, což prorazilo jeho pneumatiku. Její část narazila zespodu do křídla, které poškodila natolik, že praskla palivová nádrž číslo 5 a vytékající palivo se vzňalo. Nebylo zcela s jistotou stanoveno, jak se vzňalo, nejpravděpodobnější možností je, že pneumatika kromě nádrže poškodila také kabely nad podvozkovou nohou, které se uvolnily, a jiskra z nich vytékající kerosin zapálila. Také se palivo mohlo dostat k horké části motoru, napsali vyšetřovatelé.

Plameny potom poškodily motory i křídlo, takže letadlo bylo v posledních chvílích neovladatelné. Vyšetřovatelé narazili i na některé další nedostatky, například že byl concorde před startem mírně přetížený, to však podle nich nemělo vliv na jeho výkon.

Poslední let concordu
Zdroj: Reuters/Lee Besford

Viníky tedy bylo možné podle vyšetřovatelů hledat na třech místech. V prvé řadě šlo o konstrukci samotného concordu, který měl problémy s praskajícími pneumatikami a v souvislosti s tím hrozilo i protržení nádrže. Přičemž nikdo nikdy nepřišel s opravdu dostačujícím vylepšením. Dále byl evidentní problém v tom, že letadlu Continental Airlines odpadávaly na letišti kusy, a třetí potíž spočívala v tom, že překážku na ranveji na letišti Charlese de Gaulla nikdo nenašel. Posádka letadla naopak nemohla neštěstí zabránit.

Pokus o návrat nevyšel

Britský dopravce necelý rok po nehodě oznámil, že je připraven provoz obnovit – letadla měla zpevněné palivové nádrže i pneumatiky, takže to, co se stalo v Paříži, se nemělo již nikdy opakovat. Také se to neopakovalo, ale bylo tomu tak i proto, že budoucnost concordů byla už jenom krátká.

Concorde
Zdroj: Reuters

Příčin bylo více, k otřesené důvěře cestujících se přidalo i celosvětové dění. Je jenom náhoda, že první let s cestujícími po nehodě se uskutečnil 11. září 2001. Concorde British Airways tehdy letěl z Londýna do New Yorku – přičemž šlo stále spíše o zkušební let a všichni pasažéři byli zaměstnanci aerolinek – kde úspěšně přistál. Za normálních okolností by to byla docela významná zpráva, jenomže toho dne se pozornost světa zaměřila na docela jiná letadla.

Letecké teroristické útoky v New Yorku a Washingtonu vyvolaly mimo jiné i krizi letecké dopravy, která ukázala, že concordy do světa moderního letectví už nepatří. Leitmotivem doby bylo snižování nákladů – Airbus sice ještě vyvíjel nový obří letoun A380, ale Boeing již kráčel, pokud jde o dálkovou dopravu, cestou dvoumotorových 777. Nadzvukový letoun ze šedesátých let byl protikladem úspornosti.

Concordy potom létaly už jenom dva roky. Poslední transatlantický let s cestujícími proběhl 24. října 2003, poté se ještě několik strojů vlastními silami přemístilo do muzeí a tím provoz definitivně skončil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...