NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta začalo masivní propouštění ve federálních agenturách. Podle amerického deníku USA Today už výpovědi dostalo přes 100 tisíc federálních zaměstnanců. Až doposud jedna z agentur tomuto trendu unikala: NASA. To se změnilo 11. března, kdy agentura po týdnech spekulací oznámila, že i ona začíná snižovat počty svých zaměstnanců.

„V zájmu optimalizace počtu svých zaměstnanců a v souladu s exekutivním příkazem zahajuje NASA postupný proces..., jehož cílem je snížit počet zaměstnanců,“ uvedla pro agenturu AP mluvčí NASA Cheryl Warnerová.

Podle agentury AFP se první kolo škrtů v NASA týkalo 23 zaměstnanců, včetně hlavní vědecké pracovnice a současně uznávané klimatoložky Katherine Calvinové. Právě části výzkumu, která se věnuje klimatu planety, se má dotknout i další propouštění.

Nynější škrty jsou zatím velmi malé, ve vesmírné agentuře totiž pracuje přes 18 tisíc lidí. Jak velkého počtu pracovníků se budou týkat další škrty, zatím Warnerová neupřesnila.

Podle agentury AFP se NASA dosud drastickým škrtům, které už postihly řadu jiných federálních úřadů, vyhnula díky tomu, že osobně zasáhl její zřejmě budoucí ředitel Jared Isaacman. Podnikatel a nominant Donalda Trumpa do funkce se podle AFP snaží udržet NASA co nejsilnější.

Škrty u tří úřadů

Podle stránek Space Policy se zatím výpovědi týkají tří úřadů. NASA se rozhodla, že úplně uzavře úřad pro technologie, politiku a strategii a úřad hlavního vědce. A pak zruší i oddělení pro rozmanitost, rovnost, začlenění a přístupnost (DEIA).

Úřad NASA pro technologie, politiku a strategii „sdružuje různé multidisciplinární odborníky, kteří poskytují vedení NASA analytické, strategické a rozhodovací poznatky ve formě rychlých analýz, zpráv a memorand“, stojí na jeho webových stránkách. Úřad hlavního vědce zase sloužil jako hlavní poradce správce NASA pro vědecké programy agentury a „zastupuje všechny vědecké snahy v agentuře a zajišťuje, aby byly v souladu s vědeckými cíli administrativy a naplňovaly je“, uváděl jeho web.

Dopady těchto prvních změn jsou zatím omezené. Objevují se však už první kritické komentáře. Jeden z nich poskytla webu Space Policy Bhavya Lalová, která byla první šéfkou úřadu hlavního vědce. „Ztíží to práci budoucímu řediteli NASA, jenž zůstane bez odborníků, kteří komplexně chápou ekonomické, technologické, politické a geopolitické výzvy spojené s výzkumem vesmíru,“ poznamenala.

Naznačila také další možné dopady – tento úřad se totiž zabýval zejména programem Artemis a širší strategií cesty z Měsíce na Mars. Měl zajistit, aby tyto mise byly „podpořeny solidními ekonomickými a politickými poznatky“. Jako další důležité body, které zrušený úřad zkoumal, uvedla programy na likvidaci orbitálního odpadu, zkoumání konkurenčního geopolitického prostředí a zvažování společenských a etických rozměrů vesmírných programů, aby se zajistilo „promyšlené zvážení jeho dlouhodobých dopadů“.

Trump a NASA v jeho prvním volebním období

Trump se snažil v agentuře NASA hledat úspory už ve svém minulém prezidentském období. Tehdy jeho snahy vedly ke snižování financí pro části agentury věnující se sledování Země, zejména pak ty, jež monitorují klima. Došlo dokonce i ke zrušení některých, nicméně Kongres později přinejmenším u jednoho rozhodl o tom, že peníze odebrané nebudou.

Podle deníku Guardian se Trump chystal v rámci boje proti podle něj „zpolitizované vědě“ zrušit veškerý výzkum změny klimatu prováděný agenturou NASA. Finance měly místo toho jít na výzkum hlubokého vesmíru. Mělo to znamenat v podstatě likvidaci celého výzkumu NASA v oblasti teploty, ledu, mraků a dalších klimatických jevů. Síť satelitů NASA přitom poskytuje množství informací o klimatických změnách. Kvůli pandemii covidu-19, která zcela změnila priority jeho vlády, se k těmto krokům jeho administrativa nedostala – mezi klimatology ale panují obavy, že tento záměr je znovu na stole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...