Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA po úspěšném splnění mise s dopravou vzorků z planetky Bennu na Zemi asi zamíří k dalšímu cíli. Uvažují o tom vědci, kteří stojí za programem sondy. Podle nich by novým cílem mohla být známější planetka Apophis, až se za osm let přiblíží k Zemi, napsal server Space.com.
Pokud bude záměr schválen, dorazí OSIRIS-REx k Apophisu v dubnu 2029 přibližně týden poté, co planetka podle astronomů ve vesmírném měřítku „těsně“ mine Zemi. Proletět kolem ní by měla ve vzdálenosti 31 900 kilometrů. To je desetkrát blíž, než kolem naší planety obíhá Měsíc.
Sonda by při tom podle představ týmu mise postupovala obdobně jako u Bennu. Prováděla by s přibližováním postupné pozorování a nakonec by kolem tělesa obíhala. Sice u planetky nebude v okamžiku největšího přiblížení k Zemi, které je vypočítáno na 13. dubna 2029, ale podle vědců by nebylo o nic méně zajímavé zkoumat důsledky tohoto těsného průletu. Jsou přesvědčeni, že „otření se“ o zemskou gravitaci Apophis ovlivní – jak pokud jde o přesnou polohu, tak o rotaci a o povrch i vnitřní strukturu tělesa.
OSIRIS-REx ale nejprve ještě musí dokončit primární výpravu k Bennu. Mise začala v září 2016 vypuštěním sondy, která pak po dvouleté cestě dorazila k planetce v prosinci 2018. Od té doby OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu. Odebrání dostatečného množství vzorků se pak podařilo na jeden pokus loni 20. října.
Na dlouhou cestu zpět od Bennu by se sonda měla vydat letos na jaře, přičemž s příletem k Zemi se počítá v září 2023. Pak OSIRIS-REx – podobně jako tomu bylo loni v prosinci při přepravě vzorků z asteroidu Ryugu japonskou sondou Hajabusa 2 – pošle vědcům jen malou kapsli se vzorky a potom už bude mít „volné ruce“ na případnou další misi k jiným destinacím.
Nebezpečná planetka?
V současné době je riziko srážky asteroidu Apophis se Zemí prakticky vyloučené. Planetka má proto na takzvané turínské stupnici (TS) nulovou hodnotu. V určité době ale měla na této stupnici dosud největší dosažený stupeň (4 z 10) – pravděpodobnost srážky byla tehdy vypočtena na 1,6 procenta, čili 60:1.
Proto začaly sledovat těleso řady expertů – toto pozorování upřesnilo vlastnosti Apophisu a pomohlo k tomu, aby vědci lépe vypočítali jeho cestu Sluneční soustavou.
