Myasthenia se tváří jako únava, může být ale velmi nebezpečná

Nahrávám video
Nemoc myasthenia gravis
Zdroj: ČT24.

Na první pohled působí jen jako velká únava, přitom může jít o život. Onemocnění myasthenia gravis se projevuje svalovou slabostí, při které lidé přestanou ovládat část těla. Pacienti v akutním stavu třeba nesmí dostat některé léky – a lékaři proto volají po větší informovanosti.

Myasthenia je vůbec nejčastější neurosvalové onemocnění. A je velmi nebezpečné hlavně kvůli velmi rychlému nástupu rizikového stavu. „Je to v řádu minut,“ popisuje předsedkyně pacientské organizace MYGRA Miriam Křivková. „Ono to se vám to tělo opravdu zastaví. Nepohnete rukou, nenapijete se, nemůžete mluvit, máte problém s dýcháním a musíte se prostě uklidnit.“ Typickým příznakem je pak neschopnost udržet otevřené oči.

Asistentka pedagoga Miriam Křivková s myasthenií žije přes čtyřicet let. Příznaky obvykle začínaly poklesem víček, dvojitým viděním a dalšími obtížemi v oblasti hlavy. Na rozdíl od běžné únavy ale u této choroby mozek zkrátka nedokáže ovládat konkrétní svaly. „Když máte pocit únavy, tak dokážete všechno vykonávat. Ale pacient s touto nemocí není ani schopný zvednout ruce, začne vidět dvojitě, nemůže dojíst jídlo,“ doplňuje lékař Stanislav Voháňka z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně.

Podle odhadů žijí v Česku s tímto onemocněním asi dva a půl tisíce lidí, problém je ale v nízkém povědomí o něm, a to i mezi lékaři. A z toho plyne také obtížnější diagnostika.

Proto zdravotníkům a lékařům představuje tuto nemoc i nová aplikace pro virtuální realitu. Lidé v akutní fázi nemoci totiž nesmí dostat některé léky, které by jejich stav zhoršily. Tomu proto předchází i speciálními kartičkami. Protože pacient v život ohrožujícím stavu nemůže mluvit, je důležité, aby od něj záchranáři přesto získali klíčové informace. Několika pacientům už podle Křivkové tyto kartičky pomohly.

Nemoc, která může přijít kdykoliv

Myasthenia gravis je chronické a progresivní autoimunitní neuromuskulární onemocnění, které se může objevit v jakémkoli věku, ale nejčastěji začíná ve středním věku před čtyřicátým rokem u žen, po šedesátce častěji u mužů. Poměrně vzácně se vyskytuje i v dětském věku. Obvykle začíná svalovou slabostí, která je spojena s poruchou pohybu očí a víček, a u většiny pacientů do dvou let postupuje do formy, která postihuje všechny svalové skupiny.

Tato forma známá jako gMG se rozvine u zhruba padesáti až osmdesáti procent osob, u kterých se objeví nejprve zmiňované oční příznaky, k nimž se následně rozvinou další příznaky, jako jsou problémy s mluvením (dysartrie), dušnost a problémy se žvýkáním a polykáním (dysfagie), dvojité nebo rozmazané vidění či únava. Onemocnění se dále projevuje slabostí hlavy, krku, středu těla a končetin. Všechny tyto příznaky se pojí s rizikem dalších komplikací, které mohou vést k hospitalizaci na jednotce intenzivní péče a mohou být až život ohrožující.

Jde o autoimunitní onemocnění, o přítomnost autoprotilátek, většinou těch proti acetylcholinovým receptorům (AChR), které hrají důležitou roli při komunikaci mezi nervy a svaly. Vlivem onemocnění pak dochází k poruše nervosvalového přenosu, což se projeví výše zmíněnými příznaky.

Současná léčba je založená na potlačování příznaků, nicméně pomalu přichází postupně do praxe i cílená, biologická léčba. Ta dává pacientům šanci na lepší život bez významného omezení a dopadu nemoci na běžné každodenní činnosti. Reakce pacienta na léčbu je bohužel velmi individuální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...