Cévní nemoci mozku patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. V první polovině loňského roku jim v Česku podlehlo 3300 lidí. V 85 procentech případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky, nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici, a zachránit tak život svému blízkému, přitom může i dítě.
Mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Právě proto se lékaři snaží proti této nemoci, které lze dobře předcházet, informovat rizikové skupiny obyvatel. Jednou z takových příležitostí je Světový den mrtvice, který se připomíná 29. října.
Základní fakta
Ročně mrtvice v Česku postihne třicet tisíc lidí, přičemž každý pátý zemře. Za včasné diagnózy a správné léčby ale nemusí onemocnění končit smrtí pacienta.
Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody. Léčba těchto onemocnění se liší. Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku. Hemoragický infarkt (krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní krvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.
Jak poznat mrtvici?
Mnohdy se stane, že se člověk ocitne sám a neví, zda dané zhoršení stavu je způsobené mrtvicí, nebo něčím jiným. Na co by se měl zaměřit? Mezi časté příznaky patří bolest hlavy, neostré a rozmazané vidění, slabost horní nebo dolní končetiny a také ztráta koordinace těla a závratě, někdy i obrna jedné poloviny těla.
K méně častým příznakům se řadí ztráta citlivosti některé části těla, zmatenost a ztráta paměti, změna chování, svalová ztuhlost, porucha polykání nebo škytavka, samovolné pohyby očí. Když si člověk není jistý, měl by vždy zvažovat horší variantu.
- Akutní příznaky mozkové mrtvice závisí na tom, která oblast mozku je ovlivněna a do jaké míry. Mezi typické příznaky patří například náhlý pocit slabosti nebo paralýzy na jedné straně těla, problémy s řečí, zrakem, náhlé bolesti hlavy nebo silné závratě.
- Ženy však často popisují i další, vzácnější příznaky, které si jen málokdo dokáže spojit s mozkovou mrtvicí. Patří mezi ně například bolesti končetin, nevolnost, zmatenost nebo dokonce zcela atypické příznaky, jako je bolest na hrudi, potíže s polykáním a dušnost.
- Netypické a rozdílné příznaky u žen ve srovnání s muži mohou mít za následek rozdíly v poskytnutí lékařské péče. Někteří odborníci se domnívají, že kvůli těmto netypickým příznakům může trvat déle, než se postižené pacientky dostanou do nemocnice, je stanovena správná diagnóza a zahájena léčba, což může být jednou z příčin závažnějších důsledků u žen. Tento názor však zatím nebyl zcela jednoznačně potvrzen.
Zdroj: NZIP
Pokud se člověk stane svědkem toho, že se u druhého blíží mrtvice, měl by udělat takzvaný FAST test:
- Požádejte dotyčného, aby na vás udělal grimasu. Vyzvěte ho, aby se usmál, zamračil, zamrkal nebo vyplázl jazyk. Řekněte mu, aby očima sledoval pohyb vašeho prstu.
- S daným člověkem mluvte. Zeptejte se ho třeba na jméno nebo na to, jestli ví, co se mu právě stalo.
- Může člověk s podezřením na mrtvici předpažit obě paže? Dokáže stát na obou nohou a chodit?
Rychlou záchrannou službu je potřeba volat, jakmile se u postiženého zjistí: pokles ústního koutku nebo víčka, tiky v obličeji nebo očích, stáčení jazyka na stranu, setřelá a nesrozumitelní řeč, výpadek paměti, pokles jedné nebo obou paží po předpažení, slabost končetiny a neschopnost chůze.
Co dělat, když přijde mrtvice
Při mrtvici je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112 jedinou správnou reakcí. „Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodiny od vzniku příznaků,“ radí brněnská Nemocnice u svaté Anny.
Prevence
Složitá není ani prevence, už před 2400 lety známý antický lékař Hippokrates prohlásil slova o „dietě“ a myslel tím: dostatečný pohyb, kvalitní stravování a psychickou pohodu. Na tom se nic nezměnilo. Kromě potřeby dodržovat zásady zdravého životního stylu se vyplatí pravidelně docházet na lékařské kontroly a v případě, že člověk patří ke skupinám osob ohrožených tvorbou krevních sraženin (trombů), tak i užívat léky, které jsou určeny k ovlivnění rizikových faktorů, například srážlivost krve.
