LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.

Jedna z forem LSD přinesla tento týden doposud nejslibnější výsledky v léčbě klinické deprese. Společnost Definium Therapeutics zveřejnila výsledky své klinické studie fáze III, ve které testovala svou vlastní verzi LSD s kódovým označením DT120.

Ukázalo se, že u osob s těžkou depresí, které užily jednorázovou dávku DT120, došlo k výrazně většímu zmírnění příznaků než u těch, které dostaly jen placebo. Společnost na základě těchto – dle ní skvělých – výsledků plánuje požádat americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o zrychlené schválení svého preparátu.

Výrobce věří, že by nasazení léku do praxe mohlo přinést zásadní změnu v léčbě lidí, kteří těžkými depresemi trpí a neexistuje pro ně zatím žádná jiná dostatečně účinná léčba.

Největší test LSD na léčbu deprese

Když švýcarský chemik Albert Hofmann roku 1938 ve své laboratoři poprvé vyrobil diethylamid kyseliny lysergové, dal mu zkratku LSD. O třicet let později se s látkou a jejím psychedelickým potenciálem začalo experimentovat jako s možným lékem na duševní nemoci – tehdy ale ještě metodami, které příliš nepřipomínaly moderní vědu. A také se LSD začalo využívat jako rekreační droga schopná působit silné změny vědomí.

Právě zneužití LSD jako drogy a nejasné výsledky studií vedly k tomu, že zájem o tuto substanci postupně utichal – nicméně v posledních letech došlo k jeho oživení. Vědci využívají nejen lepších schopností syntetické chemie k úpravě LSD, ale také moderních zobrazovacích metod, které umí odhalit, jaké změny v mozku užívání této látky způsobuje.

Nová studie je svým rozsahem jednou z největších prací, které měly popsat, zda LSD zmírňuje příznaky deprese. Vědci vycházeli z dosavadního laboratorního výzkumu, který ukazuje, že LSD může podporovat vznik nových nervových spojení a vyvolávat další změny v mozku, které jsou spojené se zmírněním příznaků deprese. Testovaní lidé byli rozdělení do dvou skupin – první dostávala jednorázovou dávku 100 mikrogramů přípravku DT120 a druhá placebo. Ani výzkumníci nevěděli, kdo dostal jakou látku, všechny účastníky pak po dobu tří měsíců sledovali a vyhodnocovali, jak se budou dopady lišit.

Výsledky jednoznačně pozitivní

Studie ukázala, že ti, kteří obdrželi LSD, zaznamenali podle standardních hodnocení deprese výrazně větší zlepšení než uživatelé placeba. Jejich stav se zlepšil přibližně o padesát procent, zatímco u těch, co dostali jen placebo, došlo ke zlepšení o sedm procent. Je to jak ukázka síly LSD, tak současně i důkaz, že i pouhé placebo může mít měřitelný dopad.

Dvanáct procent léčených LSD dokonce dle studie nemělo žádné příznaky deprese, úplně jim tedy zmizela. To stejné se dalo říct jen o třech procentech osob, které dostaly placebo.

Důležitým faktorem je fakt, že průzkum sice vyšel v odborném žurnálu, ale stále je to „jen“ studie firmy, která lék vyrábí. To znamená, že vše ještě musí ověřit nezávislí experti. Pokud se to ale podaří, mohlo by to přinést velmi rychlý pokrok v medicíně a léčbě. Zejména proto, že třetí fáze klinické studie, kterou už výzkum pokrývá, stačí ke schválení preparátu příslušnými úřady – tedy pokud to budou považovat za správné.

A pokud se toto podaří, mohlo by to otevřít cestu i dalším terapiím, které jsou založené právě na LSD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 13 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 16 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 19 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.