Meteorologická zima, která před pár dny skončila, byla velmi teplá. V celorepublikovém průměru byla o víc než 2 °C teplejší, než je dlouhodobý průměr. Výrazně teplejší byla zima v nižších polohách, zato na horách šlo spíš o zimu teplotně průměrnou nebo jen mírně nadprůměrnou.
Ze tří zimních měsíců měl nejvyšší kladnou odchylku, počítáno pro celé Česko, únor (+3,8 °C), teplotně nadprůměrný byl ale i leden (+2,0 °C). Jako teplotně průměrný skončil prosinec (s kladnou odchylkou +0,8 °C).
Za posledních jedenáct let už nebyla teplotně podprůměrná ani jedna zima, což je v souladu s očekávanými dopady změny klimatu působené z většiny lidskou činností. Právě zimní měsíce by se měly oteplovat rychleji. V pražském Klementinu, kde se měří nejdéle z celé České republiky, se s průměrnou teplotou 4,6 °C stala letošní zima dokonce čtvrtou nejteplejší od roku 1775; a to po zimách 2006/2007 (průměrná teplota 5,8 °C), 2019/2020 (5,1 °C) a 2015/2016 (4,9 °C).
Pokud jde o extrémní teploty, ta nejnižší hodnota byla naměřena téměř v polovině zimy, 12. ledna, kdy na šumavské stanici Březník kleslo minimum na -27,7 °C. A teplotu -27 stupňů jsme zaznamenali ještě jednou, na druhý svátek vánoční, tentokrát ale na severu republiky, na stanici Kořenov, Jizerka, rašeliniště. Celkově byly hlavně leden a únor ve znamení poměrně teplých nocí, kdy minima jen výjimečně klesala pod -10 °C s výjimkou horských mrazových lokalit.
Nejtepleji za uplynulou zimu bylo 17. února, kdy na jižní Moravě na dvou stanicích naměřili 16 °C a víc, v Dyjákovicích 16,2 °C, v Brodě nad Dyjí 16,0 °C. Za připomenutí rozhodně stojí i extrémně teplý přelom roku: 1. ledna byla na 182 stanicích naměřena teplota alespoň 10 °C. Nejvyšší maximum v první den roku 15,7 °C zaznamenali v Kopistech (u Mostu), v Žatci to bylo rovných 15 °C.
Málo sněhu v zimě, málo vody pro přírodu na jaře
A jak vypadala zima srážkově? Regionálně velmi rozdílně. Důvodem bylo převažující západní proudění, často se silnějším větrem, kdy se výrazněji uplatňují takzvaná orografická zesílení srážek. To znamená, že na horách, zejména na návětrných svazích, pak spadne výrazně víc srážek než v nižších polohách. A právě letošní zimní srážky to dobře ilustrují – v závětří Krušných hor, na stanici Strojetice, měli jen 31,5 mm, zatímco na krkonošských Dvoračkách naměřili 758,3 mm.
Pro nižší a střední polohy to ale často znamenalo srážkově podprůměrnou zimu. Zejména na střední a severovýchodní Moravě, ve Slezsku a místy i v jihozápadní polovině Čech spadlo méně než 70 procent obvyklého množství vody. Rozdíly napříč republikou byly nejdramatičtější v únoru. Zatímco Liberecký kraj zaznamenal víc než dvojnásobné množství, v Jihomoravském kraji spadla sotva polovina.
Poměrně vysoké teploty znamenaly pro nížiny málo sněhu. Jen v prosinci jsme zaznamenali několik epizod s vydatnějším sněžením (a je nutno podotknout, že hlavně na Moravě sněžilo vydatně už koncem listopadu), zejména 9. a 26. prosince, kdy i v nížinách napadlo často 5 až 10 centimetrů, ojediněle i víc. Koncem minulého roku sníh kromě hor roztál a pak už se v nížinách déletrvající sněhová pokrývka nevytvořila.
Na horách se po oblevě z přelomu roku začala sněhová pokrývka postupně navyšovat během ledna, což pokračovalo i během února. Na Černé hoře v Krkonoších a Blatném vrchu na Šumavě během druhé poloviny února výška sněhu přesáhla 180 cm. Na horách se tedy nakonec sněhová a lyžařská sezona vcelku vydařila a ještě pár týdnů bude s ohledem na očekávaný vývoj počasí nejspíš pokračovat.
V nížinách a ve středních polohách ale chybějící sníh a podprůměrné srážky především v únoru vyvolávají určité obavy o dostatek vláhy na začátku vegetačního období.
Letošní zima přinesla i některé zajímavé jevy – jednak se v několika dnech objevily zimní bouřky, hlavně na západě a severu Čech dokonce i v několika dnech. Výrazné sněžení na podružné studené frontě 20. ledna vedlo k hromadné nehodě na dálnici D5. Často jsme se taky potýkali se silným větrem, kdy Evropu včetně střední zasáhlo několik hlubokých tlakových níží, například Malik, Dudley, Eunice nebo Franklin. Vyžádaly si mnohamilionové škody a výrazně ovlivnily dopravu i energetiku.
