Kosti mamutů i kamenné artefakty objevili archeologové v Ústí nad Labem

Zcela nové naleziště ze starší doby kamenné objevili archeologové v Ústí nad Labem. Výzkum sice zatím probíhá jen krátce, vědcům už se ale podařilo najít pozůstatky mamuta a zřejmě i dalších zástupců zvířat z doby kamenné. A také předměty vyrobené pravěkými lidmi.

Na konci září archeologové začali s klasickým dozorovým výzkumem při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Netrvalo ani dva měsíce a narazili na nečekaně zajímavý objev.

Šlo o kosti velkých savců, které jsou typické pro období pleistocénu a archeologicky související se starší dobou kamennou. Když se ukázalo, jak důležitý tento objev může být, změnil se výzkum na zajišťovací. Cílem archeologů se tedy stalo najít co nejvíce dokladů o tom, co se na tomto místě před desítkami tisíc let stalo.

Za tak krátkou dobu se zatím nepovedlo prozkoumat ani zdaleka všechno, experti z řady oborů a několika institucí už ale potvrdili, že jde o objev významný. Kromě pozůstatků více jedinců mamuta srstnatého a dalších zástupců velké a středně velké pleistocenní fauny, se totiž na stejném místě našly i první kamenné artefakty.

„Aktuálně prezentovaná část naleziště je charakteristická pro skládku kostí lovné zvěře, jaké bývají součástí tábořišť pravěkých lovců – sběračů nebo součástí jejich okolí,“ uvedl ředitel Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Petr Lissek.

Jde podle něj už o druhý archeologický nález mamuta v Ústí nad Labem. Ten první pochází z roku 2006, kdy se pozůstatky srstnatého pravěkého chobotnatce našly na Mírovém náměstí. „Ovšem ojedinělých nálezů mamutích kostí a zubů bylo v Ústí nad Labem učiněno v minulosti vícero, byť neodborně a náhodně při stavbách či v těžebních jamách dnes již zaniklých cihelen. Několik nálezů pochází přímo z katastru Bukova. K těmto starým nálezům nejsou známy nálezové okolnosti a tedy i jejich případná souvislost s činností našich pravěkých předků,“ doplňuje Lissek.

Výzkum potrvá roky

Co přesně se ještě podaří najít, je zatím těžké odhadovat. Na řadě dalších nalezišť ze stejné doby se nicméně poblíž podobných skládek kostí našly další lokality spojené s pravěkým osídlením – například osady, někdy i hroby, a dokonce i artefakty, jako je třeba Věstonická venuše.

Tento výzkum už ale samozřejmě nebude probíhat přímo na archeologické lokalitě, ale v laboratořích archeologů, kteří budou zkoumat jak artefakty, tak i kosterní pozůstatky,

Podle archeologů byla v těchto místech zhruba před dvaceti tisíci lety soutěska, kterou lovci mamutů využívali k lovu. Není tedy podle nich také vyloučeno, že právě v těchto místech měli tábořiště. Jestli se podaří něco takového odhalit, ale není jasné. Archeologové zatím ani přesně neví, jak velké naleziště je, řadí ho ale k největším v republice.

Stavba justičního paláce zatím pokračuje, ale jen v těch místech, kde neprobíhá archeologický výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 2 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 4 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 6 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.