Konec chyb v češtině. Brněnští jazykovědci vyvíjí dokonalý automatický korektor

Novinku, která by měla pomoct vyřešit většinu nejistot při tvorbě česky psaných textů, chystají odborníci z Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Spolu s kolegy z dalších škol a partnery z komerční sféry začali vyvíjet nový pravopisný, gramatický a typografický korektor pro český jazyk, který bude časem volně dostupný veřejnosti on-line.

Různorodých nástrojů, které opravují česky psané texty už při jejich tvorbě, existuje v různých počítačových programech spousta. Ani jeden v sobě ale v současnosti nemá všechny vyjmenované funkce, neumí opravovat zároveň třeba typografii i pravopis.

„Udělat korektor překlepů není těžké, přidat další funkce už chce ale větší tým a je to výrazně složitější. Při vývoji toho našeho proto využíváme nejnovější jazykové nástroje, zdroje dat a postupy, které jsou v současné době pro češtinu k dispozici,“ uvedla vedoucí celého projektu Dana Hlaváčková.

S nápadem na univerzální automatický korektorský nástroj přišel její kolega Vojtěch Kovář z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, který pracuje se studenty oboru počítačová lingvistika. „Postupně začali skládat části budoucího korektoru, až nám došlo, že by z toho mohl být jeden velký projekt, který vyřeší spoustu problémů,“ doplňuje Hlaváčková.

Spolupráce napříč republikou i generacemi

Mimo dvou zmíněných fakult a jejich studentů se nakonec při práci potkávají ještě lidé z Ústavu pro jazyk český Akademie věd a Ústavu teoretické a komputační lingvistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jsou mezi nimi i ti, kteří vytvářeli původní a asi nejznámější český korektor, který je implementovaný v programu Microsoft Word a je už přes 13 let starý. 

Projekt je zatím v počátcích, první verze nové pomůcky by měla být k dispozici ke zkoušce v říjnu. „Průběžně si nástroj budeme testovat sami, ale v určitých fázích je v plánu i testování s koncovými uživateli. Jde o to, aby si ho skutečně vyzkoušeli i lidé, kteří píšou texty ve velkém,“ zdůrazňuje Hlaváčková.

Výsledek by se měl zrodit i za pomoci společnosti Seznam.cz, která má v projektu financovaném Technologickou agenturou České republiky roli takzvaného aplikačního garanta. Tento korektor ale nebude vytvářený konkrétně pro tuto firmu, výsledek bude sloužit všem a zdarma. Z projektu vzejde webové rozhraní, do kterého bude možné psát přímo nebo do něj vkládat už hotové texty na kontrolu. Finální verze by měla být hotová v polovině roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 14 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 16 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 18 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...