Japonské město chrání před medvědy robotická „Vlčí monstra“

Skuteční vlci vymřeli v Japonsku již více než před stoletím. Ve městě Takinawa na ostrově Hokkaidó je však nyní nahradili jejich robotičtí příbuzní. Jejich úkolem je chránit místní před medvědy.

Robot pojmenovaný Monster Wolf (Vlčí monstrum) má čtyři nohy, chlupaté tělo a divoké zářivě červené oči. Má v sobě zabudované detektory pohybu a při jejich aktivaci hýbe hlavou, bliká a vydává šest desítek různých zvuků.

Takinawa dva takové vlky na své území nainstalovala letos v září. Její obyvatele totiž ohrožovali medvědi, které nedostatek potravy občas zavedl až do blízkosti lidských domovů. Metoda se zřejmě osvědčila –⁠ od té doby se ve městě velké šelmy neobjevily.

Desítky medvědích útoků na člověka

Letos bylo v Japonsku spatřeno nejvíce medvědů za posledních pět let. Tamní úřady evidují již desítky útoků na člověka. Vyžádaly si dvě oběti.

Podle představitelů Takinawy jsou nyní medvědi nebezpeční a velmi aktivní kvůli hledání potravy. Na konci listopadu se totiž odeberou k zimnímu spánku.

  • V Japonsku byly vyhubeny dva poddruhy vlka obecného –⁠ vlk japonský, který do roku 1905 obýval ostrovy Honšú, Kjúšú a Šikoku, a vlk ostrovní, na kterého bylo možné do roku 1899 natrefit na ostrově Hokkaidó.
  • Zdroj: Wikipedie

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vítězné video v prestižní soutěži vytvořila AI. Organizátoři změnili žebříček

Podvod. To bylo slovo, které se často opakovalo v komentářích, jakmile byly zveřejněné výsledky soutěže Nikon Small World in Motion. Experti upozorňovali, že pohyby na vítězném videu nejsou přirozené, neodpovídají jejich zkušenostem, a naopak působí, jako by ho vytvořila umělá inteligence (AI). Po upozornění ze strany vědců organizátoři vítězné video stáhli.
Právě teď‌‌

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
před 48 mminutami

Brněnští vědci úspěšně testují čištění vody světlem a močovinou

Vědci testují metodu čištění vody pomocí světla a močoviny. Výsledky jsou zatím slibné, proto chtějí autoři zjistit, jestli by stejný způsob fungoval i na mikroplasty.
před 2 hhodinami

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.