Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
Geli Raubalová byla dcerou Hitlerovy nevlastní sestry Angely, rozené Hitlerové. Hitler se s ní podle dostupných informací setkal poprvé až v roce 1924, kdy si odpykával ve věznici v Landsbergu trest za neúspěšný pokus o převrat z listopadu 1923. Hitler s Raubalovou později trávil mnoho času, od roku 1929 bydlela v jeho mnichovském bytě. Hitler také financoval její pěvecké vzdělání. Dobová svědectví popisují vztah pozdějšího nacistického diktátora k neteři jako „majetnický“. Historici se neshodují na povaze jejich vztahu. Podle některých byl čistě příbuzenský, další ho ale považují za romantický nebo dokonce sexuální.
V září 1931 našli tělo Raubalové v Hitlerově mnichovském bytě. Podlehla střelnému zranění, podle oficiální verze spáchala sebevraždu. Bylo jí 23 let. Podle dosavadní verze našel správce domu mrtvou ženu 19. září, Hitler už předchozí odpoledne Mnichov opustil a vydal se do Norimberku.
Nové důkazy
Badatel Sandner podle časopisu Der Spiegel ale objevil ve státním a v městském archivu v Mnichově několik dokumentů, které zpochybňují Hitlerovo alibi. Podle nich se totiž tělo Raubalové našlo už 18. září v 10:15. Znamenalo by to, že se našlo o celých 24 hodin dříve, než se původně udávalo. Hitler by tak na pravděpodobnou dobu smrti – dopoledne 18. září – neměl alibi. Podle Sandnera se Hitler mezi 10:30 a 12:30 účastnil schůze své Národněsocialistické německé dělnické strany (NSDAP) a teprve odpoledne se vydal do Norimberku.
Političtí odpůrci Hitlera a jeho NSDAP, která byla na počátku třicátých let na vzestupu, už v době smrti Raubalové zpochybňovali oficiální vyšetřovací verzi. Hitler se stal v lednu 1933 říšským kancléřem. Následně v Německu zavedl nacistický totalitní režim a rozpoutal druhou světovou válku a holocaust, které si vyžádaly životy desítek milionů lidí.
Zločin a ctnost
Podle historika Thomase Webera, kterého cituje časopis Der Spiegel, se Hitler na počátku 30. let snažil „zosobňovat vůči německému obyvatelstvu a zahraničí všechny ctnosti a hodnoty“. Podezření, že by mohl mít se smrtí své neteře něco společného, by jeho obraz poškodilo.
Dosavadní chronologie se opírala o policejní zprávu z 28. září, tedy deset dní po smrti Raubalové. Podle badatele Sandnera je přinejmenším podivné, že nebyla nařízena pitva. Podle něj v roce 1931 u mnichovské policie pracovali lidé, kteří měli blízko k NSDAP. Manipulace s dokumenty se ale prokázat nedá. O verzi sebevraždy pochyboval už dobový demokratický tisk.
