Genetické nůžky mohou ochránit prasata před nemocí modrých oušek. CRISPR jim dá celoživotní imunitu

Takzvaná nemoc modrých oušek poškozuje už desítky let chovatele prasat a ani v dnešní době se stále nedá dobře léčit. Vědci ale teď našli řešení, které spočívá v úpravě genomu vepřů.

Nemoc modrých oušek může znít jako nějaká malicherná, nebo dokonce komická choroba. Ve skutečnosti se ale jedná o virové onemocnění, které může zničit celé chovy prasat. Má úmrtnost asi sedmdesát procent, k nakažení zvířete přitom stačí pouhých deset virových částic, takže se velmi snadno šíří. A způsobuje obrovské škody – přesný ekonomický dopad v Evropě a Asii zatím nebyl vyčíslen, odhaduje se ale, že v USA způsobuje ročně škody přes 600 milionů dolarů, tedy přes dvanáct miliard korun.

Až do osmdesátých let dvacátého století o této nemoci nikdo neslyšel a dodnes se vlastně neví, kde se přesně vzala a jak se na prasata přenesla. Ve zmíněné době se ale v USA a v Evropě začala rychle šířit choroba, která zasahovala plíce prasat a jejím typickým příznakem bylo zejména v Evropě také to, že vepřům modraly uši. Rychle se stala vážným celosvětovým problémem: mezi další příznaky patřily respirační potíže, problémy s reprodukcí a hlavně velmi vysoká úmrtnost selat.

Od té doby sice veterinární medicína přišla s celou řadou léků na příznaky nemoci, zatím se ale nepodařilo najít žádný přímý lék. Očkování sice existují, ale jeho účinnost také není úplně vyhovující. V nové studii se proto vědci zaměřili na způsoby, jak zabránit tomu, aby se prasata touto nemocí vůbec nakazila. V podstatě hledali možnost jakéhosi „genetického superočkování“.

Tým biologů z několika amerických vědeckých institucí nyní vyvinul techniku úpravy genů, která umožňuje, aby se další generace prasat už rodila imunní proti této chorobě, která se správně jmenuje Reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRS). Vědci využili na tuto genetickou změnu technologii CRISPR neboli genetické nůžky.

Pohled do nitra nemoci

Za nemoc je zodpovědný virus PRRS, který se řadí mezi rod Arterivirů. Ten se váže na povrchový protein buňky zvaný CD163, což mu umožňuje ji nakazit a množit se v ní. Jinou cestu, jak infikovat svůj cíl nezná, a to přesto, že jde jinak o poměrně rychle mutující virus.

Vědci už pomocí technologie CRISPR umí zařídit, aby se takový protein u zvířete vůbec nevytvořil. To by znamenalo, že se virus nebude mít čeho chytit – a prasata budou vůči němu imunní. Aby se to dalo provést, museli ale experti nejdřív zjistit, jestli prasata bez CD163 mohou žít a jestli jim to nějak zásadně neubližuje. Ukázalo se, že pokud se u nich odstraní, mohou to přežít bez znatelných vedlejších účinků.

Jak vystřihnout nemoc

To pak genetiky vedlo k použití nástroje CRISPR pro editaci genů k odstranění části DNA, která je zodpovědná za výrobu tohoto proteinu. CRISPR podobně jako klasické nůžky z DNA jednoduše odstřihne návod na výrobu proteinu a organismus prasete ho pak nevyrábí.

V další fázi výzkumu se pak ukázalo, že prasata „vypěstovaná“ z takto upravených oplozených vajíček jsou vůči nemoci podle očekávání zcela imunní. Výzkumníci navrhují, že místo toho, aby zemědělci museli editovat geny svých prasat, mohly by se nakupovat už upravené spermie určené k umělému oplodnění.

Postupem času, jak budou prasata chovaná pomocí upravených genů dospívat a pářit se, budou upravený gen přirozeně předávat dál, až nakonec budou mít tento gen všechna prasata na dané farmě a zemědělci se nebudou muset nemoci obávat.

Autoři výzkumu upozorňují, že je zapotřebí ještě provést další testy. Jejich cílem je zjistit, jestli editace genu CD163 nebude mít za následek jiné problémy, ať už pro prasata, nebo pro lidi, kteří je nakonec budou konzumovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...