Evropa vypustí do kosmu čtyřrukého lovce vesmírného odpadu

Robotický popelář vybavený čtyřmi „končetinami“ se stane prvním strojem, který bude sbírat na oběžné dráze odpad. Přístroj hodlá do vesmíru poslat roku 2025 Evropská kosmická agentura (ESA).

Mise jménem ClearSpace-1 bude stát nejméně 120 milionů euro, oznámila ESA. Podle agentury se bude jednat jen o test, cílem robotovy mise by mělo být zachytit jediný kus odpadu na oběžné dráze. Agentura ale doufá, že tento projekt vydláždí cestu novým pravidlům, jak s odpadem na oběžné dráze pracovat a jak ho likvidovat.

„Představte si, jak nebezpečné by bylo plout po mořích, kdyby na hladině pluly vraky všech lodí, které se kdy po oceánech pohybovaly,“ uvedl generální ředitel ESA Jan Wörner. „A právě tohle je současná situace na oběžné dráze – a je to situace, kterou nemůžeme tolerovat,“ dodal Wörner.

Během uplynulých šedesáti let se na oběžné dráze nahromadily tisíce tun kosmického odpadu. Nejčastěji se jedná o zbytky starých raket a zbytky asi 3500 dnes již nefunkčních družic. Menších kousků odpadu je asi 750 tisíc, pocházejí zejména ze srážek mezi většími kusy kosmického odpadu. Problémem je nejen jejich množství, ale také rychlost. Pohybují se totiž průměrnou rychlostí 20 tisíc kilometrů za hodinu.

Překotný rozvoj satelitů

V posledních letech s tím, jak klesá cena dopravy materiálu na oběžnou dráhu, rychle přibývá i družic a odpadu na orbitě. Jen společnost SpaceX, která patří podnikateli Elonu Muskovi, plánuje vybudování satelitní sítě o 30 tisících družicích. Ty by už ale měly být vybaveny mechanismem, který je pošle po „dožití“ do atmosféry, kde shoří.

Pokud nevznikne nějaká rozsáhlá iniciativa, která se bude kosmickému odpadu věnovat, problém se podle expertů ještě výrazně zvětší a zkomplikuje veškeré operace na oběžné dráze.

Novou misi schválila ESA na jednání v Seville, které se konalo na konci listopadu. Náročný pokus vykoná konsorcium vedené švýcarským startupem Clearspace. Cílem této mise je kus vesmírného odpadu s přezdívkou Vespa – zůstal na oběžné dráze ve výšce asi 800 kilometrů nad planetou. Jedná se o zhruba stokilogramový zbytek po startu evropské rakety Vega z roku 2013. Má ideální velikost i rozměry pro to, aby bylo možné ho polapit.

Čtyřruký robot se pokusí na oběžné dráze Vespu ulovit, chytit do paží a pak ji odtáhnout z oběžné dráhy. Robot i odpad se zřítí k Zemi a shoří v atmosféře. Do budoucna by vědci chtěli, aby podobný robot mohl likvidovat odpad opakovaně a dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 8 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 8 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 9 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.