Americká energetická síť nedokáže pokrývat rostoucí spotřebu elektřiny způsobenou boomem umělých inteligencí. A tak ceny pro běžné spotřebitele rychle rostou. Experti nevěří, že se to zlepší.
Ceny energie v Americe uhánějí vzhůru dvakrát rychleji než inflace. Za posledních pět let stouply o více než třicet procent. A analytici předpokládají, že tento trend jen tak neskončí. Prezident USA Donald Trump přitom významnou část své kampaně postavil právě na slibu, že se mu podaří ceny srazit na polovinu. Z toho, že Američané platí za energie stále více i po jeho nástupu do funkce, viní obnovitelné zdroje a slibuje 625 milionů dolarů pro upadající uhelný průmysl v USA.
Na některých místech došlo k tak rychlému skoku plateb za elektřinu, že už se téma politizuje. Například v New Jersey, kde ceny elektřiny letos v létě vzrostly o 22 procent oproti loňskému roku, opanovaly přední místa v kampani v guvernérských volbách. A téma je to nejen pro opoziční demokraty, ale i pro Trumpovy republikány.
„Osobně si myslím, že bychom měli zablokovat všechna budoucí datová centra,“ řekl republikán kandidující na volné místo v krajské radě ve Virginii Patrick Harders. „Musíme zajistit, aby datová centra nebyla stavěna tam, kde nepatří,“ řekl ve své volební reklamě další republikán Geary Higgins. Paradoxní je, že stejného nepřítele ve svých volebních klipech označuje i Higginsův demokratický protikandidát.
Příčin je víc
Současný prudký nárůst cen elektřiny je způsoben více faktory. Jsou jimi kolísavé ceny paliv, inflace, tarify, zpomalení výstavby přenosových sítí a také dlouhé zpoždění při připojování nových generátorů. Všechny analýzy ale zmiňují jako o jeden z těch hlavních důvodů rostoucí poptávku po elektřině. A právě zde se objevuje fenomén datových center, jež za touto rostoucí poptávkou stojí.
Odvětví datových center zažívá prudký rozmach a obří serverové farmy vznikají po celém světě. Jsou nutné pro rozvoj odvětví umělé inteligence. A právě tam, kde je těchto center nejvíc, rostou podle analýzy agentury Bloomberg ceny nejvíc. Elektřina podle ní stojí až o 267 procent více než před pěti lety v oblastech nacházejících se v blízkosti významných datových center.
Že zdražování není konec, předpovídá například studie Carnegie Mellon University a North Carolina State University. Podle ní dojde v USA v blízkosti datových center k dalšímu zdražování asi o 25 procent.
Do datových center putují obrovské investice. V loňském roce namířili američtí investoři 109 miliard dolarů do slibných start-upů a stávajících společností vyvíjejících nástroje umělé inteligence. Tři čtvrtiny organizací nedávno uvedly, že umělou inteligenci využívají nějakým způsobem, například pro výzkum, tvorbu obsahu, zákaznický servis, logistiku a další.
Umělá inteligence je ale oproti jiným počítačovým aktivitám energeticky značně náročná a ve srovnání s předchozími technologiemi vyžaduje enormní výpočetní výkon. Jedna studie MIT například odhaduje, že v roce 2023 spotřebovala datová centra 4,4 procenta veškeré elektřiny v USA. Aby udrželi krok s poptávkou a konkurenci, technologičtí giganti jako Google, Meta, Microsoft a Amazon podle odhadů letos utratí 364 miliard dolarů na urychlení výstavby nových datových center po celých USA, přičemž zařízení se budou soustředit v oblastech jako severní Virginie, Phoenix v Arizoně, Ohio a Nebraska.
Právě tam tedy mohou občané nejvíc čelit rostoucím cenám.
Energetický žrout
„Elektřina jsou nová vejce,“ cituje deník The New York Times výkonného ředitele Národní asociace státních spotřebitelských organizací Davida Springe. Narážel tak na situaci s letošními rekordními cenami vajec kvůli epidemii ptačí chřipky.
V energetice přitom analytici takový vývoj velmi přesně předpovídali. Na jaře letošního roku vyšla rozsáhlá zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která spočítala, že právě spotřeba energie datovými centry bude do roku 2030 představovat v USA téměř polovinu nárůstu poptávky po elektřině. „V důsledku využívání umělé inteligence bude americká ekonomika v roce 2030 spotřebovávat více elektřiny na zpracování dat než na výrobu všech energeticky náročných výrobků dohromady, včetně hliníku, oceli, cementu a chemikálií,“ konstatuje výzkum.
Podobně se budou vyvíjet i jiné státy. V rozvinutých ekonomikách obecně se předpokládá, že datová centra budou do roku 2030 pohánět více než dvacet procent růstu poptávky po elektřině, což po letech stagnace nebo poklesu poptávky v mnoha z nich vrátí energetický sektor v těchto ekonomikách zpět na cestu růstu, varuje IEA.
Podle zprávy bude k uspokojení rostoucí poptávky datových center po elektřině využívána široká škála energetických zdrojů, přičemž díky své cenové konkurenceschopnosti a dostupnosti na klíčových trzích budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a zemní plyn. Ne tak v USA, kde současná administrativa tyto zdroje omezuje a vsází více na návrat uhlí.
„Umělá inteligence je dnes jedním z nejvýznamnějších témat v energetickém světě, ale dosud politikům a trhům chyběly nástroje k plnému pochopení jejích dalekosáhlých dopadů,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Globální poptávka po elektřině ze strany datových center se v příštích pěti letech více než zdvojnásobí. V některých zemích budou dopady obzvláště silné. Například ve Spojených státech budou datová centra představovat téměř polovinu růstu poptávky po elektřině, v Japonsku více než polovinu a v Malajsii až pětinu,“ shrnul Birol výhled pro svět.
