Domnělá mláďata tyranosaura jsou zcela jiný druh, ukázala nová analýza

Paleontologové už celé desítky let řeší záhadu tyranosauřích mláďat. Dlouho se nepodařilo žádná objevit – a když se to povedlo, ukázalo se teď, že jde o jiné tvory, než je slavný T-rex.

Nová analýza fosilií dlouho považovaných za mláďata Tyrannosaura rexe prokázala, že to vůbec zástupci tohoto druhu nebyli. Jednalo se o dospělé dinosaury jiného druhu, kteří se od T-rexů lišili užšími čelistmi, delšíma nohama a většími pažemi. Tento druh, Nanotyrannus lancensis, byl poprvé pojmenován už před několika desetiletími, jenže pak se paleontologové rozhodli, že nejde o samostatný druh, ale o mládě tyranosaura. A udělali tím velkou chybu.

První lebku druhu Nanotyrannus vědci našli v Montaně v roce 1942. Celá desetiletí se pak paleontologové dohadovali, jestli se jedná o samostatný druh, anebo jen o mládě mnohem většího T-rexe. Nick Longrich z Milnerova centra pro evoluci na univerzitě v Bathu a Evan Saitta z Chicagské univerzity proto fosilie znovu analyzovali, a to pomocí nejmodernějších metod, které dříve neexistovaly.

Analýza kostí prokázala, že tato zvířata dosáhla v době své smrti téměř maximální velikosti, nešlo tedy rozhodně o rychle rostoucí mláďata.

Modelování růstu tohoto dinosaura zase ukázalo, že zvířata mohla dosáhnout maximálně asi devíti set až patnácti set kilogramů a pěti metrů – což je asi patnáct procent hmotnosti obřího T-rexe, který mohl mít až osm tun a měřit až devět metrů. „Když jsem výsledky uviděl, zaskočilo mě to,“ řekl Longrich. „Nečekal jsem, že budou tak přesvědčivé. Kdyby to byli mladí T-rexové, měli by růst jako blázni, přibírat stovky kilogramů ročně, ale to nevidíme. Zkoušeli jsme data modelovat mnoha různými způsoby a stále jsme dostávali nízkou rychlost růstu. Vypadá to na konec hypotézy, že tato zvířata jsou mladí T-rexové.“

Vedlejší důkazy

Paleontologové hledali důkazy i na jiných zkamenělinách. Kdyby našli fosilie se společnými znaky Nanotyrannuse i T-rexe, byl by to silný argument, že se jeden druh vyvinul z druhého. Jenže nic takového se nepotvrdilo. Každou fosilii, kterou zkoumali, bylo možné s jistotou určit jako jeden, nebo druhý druh.

Ani vzorce růstu u jiných tyranosaurů neodpovídaly hypotéze, že se jedná o mladé T-rexe. „Když se podíváte na mláďata jiných tyranosaurů, vykazují mnoho charakteristických znaků dospělých jedinců. Velmi mladý tarbosaurus, blízký příbuzný T-rexe, vykazuje charakteristické znaky dospělých jedinců. Stejně jako koťata vypadají jako kočky a štěňata jako psi, jsou i mláďata různých tyranosaurů podobná dospělcům. A Nanotyrannus prostě nevypadá jako T-rex. Je možné, že roste způsobem, který je zcela nepodobný jakémukoli jinému tyranosaurovi nebo jinému dinosaurovi, ale pravděpodobnější je, že to prostě není T-rex,“ uvedli autoři výzkumu.

To ale vyvolává další otázku, na kterou vědci nemají odpověď. Když tedy Nanotyrannus není mladý tyranosaurus, proč zatím nikdo nikdy nenašel mládě T-rexe? „Tohle byla vždycky jedna z velkých otázek. A ukázalo se, že jsme jednoho opravdu našli,“ uvedl Longrich. „Ale tato fosilie se před lety našla, někdo ji zastrčil do krabice neidentifikovaných kostí v muzeu a pak se na ni zapomnělo.“

Kontroverzní druh

Výzkum ale Longricha a Saittuu k této krabici přivedl, víceméně náhodou. Ležela v muzeu v San Franciscu a nikoho nezajímala. Když ji pak paleontologové prozkoumali, identifikovali ji opravdu jako mládě tyranosaura. Bohužel se z něj dochovala jen jediná kost z lebky, ale i ta má dostatek typických rysů T-rexe, aby ji vědci považovali za solidní důkaz.

„Ano, je to jen jeden exemplář a jenom jedna kost, ale někdy stačí i jedna,“ doplnil Longrich. „Kosti lebky T-rexe jsou velmi výrazné, nic jiného se jí nepodobá. Mladí T-rexové existují, jenom jsou prostě nesmírně vzácní.“ Vědci tvrdí, že tyto nálezy jsou pádným důkazem toho, že Nanotyrannus je samostatný druh, který není s tyranosaurem blízce příbuzný.

„Nanotyrannus je v paleontologii velmi kontroverzní. Ještě nedávno se zdálo, že jsme tento problém konečně vyřešili a že se jedná o mladého T-rexe,“ dodává Longrich. „Sám jsem byl k Nanotyrannusovi velmi skeptický, dokud jsem se asi před šesti lety nepodíval na fosilie zblízka a s překvapením jsem zjistil, že jsme se v tom celá ta léta mýlili.“

Autoři naznačují, že vzhledem k tomu, jak obtížné je rozlišit dinosaury na základě jejich často neúplných koster, možná podceňujeme rozmanitost dinosaurů i dalších fosilních druhů.

Celý případ také ukazuje, jak komplikovaný je paleontologický výzkum. Vědci vytvářejí hypotézy a teorie na základě nálezů, které ale nové poznatky mohou dostat do úplně nového světla. A také se stále vylepšují technologie, jimiž tyto fosilie zkoumají. Že se nálezy znovu interpretují a že vědci připouštějí své minulé omyly, není něco, co by dělalo z paleontologie nekvalitní vědu, naopak je to důkazem, jak věda funguje a jak málo lpí na „dogmatech“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 1 hhodinou

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 8 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 8 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.