Odstartovala družice LASARsat, kterou vyrobili čeští středoškoláci

Nahrávám video

Mladí čeští zájemci o vědu uspěli tam, kde se to mnohdy nepodaří ani velkým firmám. Skupina studentů navrhla, vyrobila a v sobotu také úspěšně poslala do kosmu vlastní družici.

Skupina českých studentů dokázala letos vymyslet a pak ve spoluprácu s českými komickými firmami i sestrojit funkční kosmickou družici. Poté zařídili, aby ji do vesmíru vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. A v sobotu 21. prosince byla jejich práce korunovaná úspěchem – družice LASARsat je po úspěšném startu z Vanderbergovy základny v Kalifornii na oběžné dráze.

Sonda českých studentů letěla jako součást mise Bandwagon-2. Až ji tým na dálku zprovozní, bude zkoumat, jak za pomoci laseru na dálku opravit nefunkční družice. Testovat se také bude schopnost odstraňování kosmického odpadu.

„Je to takzvaný CubeSat 1U, satelit o hraně deseti centimetrů. Byť je takto malinkatý, je doslova napěchovaný vědeckými přístroji,“ popsal sondu vedoucí týmu, středoškolský student Simon Kinga. Skupina středoškoláků s projektem LASAR (Laser Satellite Recovery) pod jeho vedením začala svůj projekt tím, že vyhrála prestižní soutěž NASA v americkém Houstonu, když jejich návrh dálkové opravy družic zvítězil v konkurenci víc než dvou tisícovek týmů z celého světa.

Jádro týmu LASAR
Zdroj: LASAR

Satelit byl sestaven v průběhu roku v Česku, pak cestoval do Německa, kde mu naposledy očistili solární panely, které mu budou dodávat energii. Nakonec ho tam naložili do takzvaného deployeru, což je zařízení, které družici na oběžné dráze vypouští.

LASARsat je vybavený řadou vědeckých experimentů, které budou primárně testovat intenzitu laseru po průchodu atmosférou a odpařování materiálu s jeho pomocí. Družice byla vyvinuta ve spolupráci s významnými českými firmami a institucemi, včetně HiLASE, Planetum, Spacemanic, SkyFox Labs a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...