Královna sršně Vespa soror může měřit až 4,6 centimetru, dělnice „jen“ 3,5 centimetru. Až doposud nedokázaly opustit svou domovskou Asii, nyní se ale našly opakovaně v Evropě. To může naznačovat, že na tomto kontinentu také přezimovaly.
Sršně Vespa soror české jméno nemají. Nebyl k tomu až doposud důvod, vyskytují se totiž normálně v tropických oblastech Asie. Klimatické podmínky Evropy jim nevyhovovaly, neměly v nich šanci přežít. To se ale změnilo, když se kontinent oteplil natolik, že zde tento velký agresivní hmyz možná dokonce i překoná zimu.
Nedávno totiž španělští vědci oznámili objev čtyř exemplářů Vespy soror. Pokud by se jim podařilo na kontinentu uchytit a vytvořit zde stabilní populace, znamenalo by to hrozbu pro ostatní druhy hmyzu – a vzhledem k bolestivosti jejich bodnutí i nepříjemnou změnu pro člověka.
Tento objev je „trochu znepokojivý“, uvedl pro odborný časopis Science News entomolog Phil Lester. Vespa soror je podle něj známá tím, že napadá další druhy hmyzu. „Napadá hodně druhů, včetně jiných vos, hmyzu, a dokonce i malých obratlovců, jako jsou gekoni. Takže pokud se v Evropě usadí a bude se jí dařit, může se z toho stát opravdu problém,“ upozornil Lester.
Spolupráce zemědělců a vědců
Na neobvyklý a pro ně neznámý hmyz poprvé v Evropě upozornili lidé ze španělského venkova roku 2022. Vesničané ze severošpanělského El Campa si zpočátku mysleli, že jde o nějaký druh invazních vos, proto na ně místní včelaři nastražili pasti. V březnu 2022 a v říjnu 2023 se jim podařilo chytit čtyři exempláře. Hned na první pohled zblízka bylo jasné, že tohle vosy nejsou.
Vosy totiž neměří přes 3,5 centimetru, nemají masivní kusadla ani veliké rudé oči. Včelaři proto předali mrtvá zvířata entomologům, kteří tělíčka detailně prozkoumali a provedli u nich také detailní analýzy DNA. Už vizuální analýza naznačovala, že se jedná o Vespu soror – a rozbor DNA pak tyto obavy potvrdil.
Do Evropy se zřejmě dostaly v zásilkách
Tato sršeň je asi třikrát větší než vosa obecná, královny mohou měřit až 4,6 centimetru, což přibližně odpovídá velikosti klíče. Ze zemí tropické Asie na rozdíl od jiných druhů sršní zatím nepronikaly, proto je vědci až doposud nepovažovaly za významnější invazní druh. Mimo svou vlast byly pozorované jen jednou, a to před pěti lety v Kanadě, kde se ale neuchytily.
Podle autorů studie, která nyní vyšla, se do Evropy dostaly zřejmě zazimované v zásilkách, jež nyní proudí z Asie na starý kontinent stále častěji. Stejnou cestou se totiž šíří i další druhy sršní, například sršeň mandarínská nebo sršeň asijská, která vloni poprvé pronikla i na území České republiky.
Zatím není jasné, jestli se podařilo tomuto hmyzu v Evropě uchytit. Opakovaný odchyt na stejné lokalitě však naznačuje, že nejméně jedna královna dokázala přežít zimu, a mohla tak založit novou kolonii.
Riziko pro včelstva
Tyto sršně jsou známé svými hromadnými útoky na úly. Zaútočí ve velkém počtu, vybijí obránce a těla mrtvých včel si odnesou do svých hnízd. Některé druhy asijských včel si proti nim dokázaly už vytvořit částečně účinnou ochranu: včely východní ve Vietnamu, Číně, Thajsku, Bhútánu a Nepálu hromadí u vstupů do svých úlů hromádky výkalů. Sršně pak jeví o takové úly mnohem menší zájem – a když ano, pak většinou rychle vzdají snahu prokousat se dovnitř.
Evropské včely ale tuto strategii, která se musela vyvíjet mnoho generací, nemají a jsou tedy vůči útokům sršní bezbranné.
Člověk je na tom lépe, proti tomuto hmyzu zabírá spousta druhů repelentů a chemických i mechanických prostředků ničení, setkání ale může být i tak nepříjemné, zejména kvůli agresivitě tohoto druhu a bolestivosti jeho žihadla.
Vědci nyní hledají kolonie těchto sršní. „Teď je ten správný čas, abychom se do toho pustili a pokusili se to zabít,“ prohlásil Lester.
