Covid může probudit spící rakovinu, varuje studie

Rakovina se může vrátit, když spící buňky schopné metastáz probudí nákaza nějakým virem. V nové studii se vědci zaměřili na SARS-CoV-2, který způsobil před pěti lety celosvětovou pandemii covidu-19.

Na rakovině je jednou z nejhorších věcí to, že se vrací. Přestože může vypadat jako vyléčená nebo poražená, často se dokáže objevit znovu a připravit nemocnému další problémy a ohrozit ho. Vědci už roky zkoumají, za jakých okolností se to může stát a čeho rakovina dokáže využít, aby se začala tělem znovu šířit. Teď přišli s dalším spouštěčem.

Jsou jím viry, konkrétně SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Podle nového výzkumu by se spící rakovinné buňky v plicích mohly po prodělání covidu nebo chřipky znovu aktivovat. Výsledky naznačují, že respirační infekce by mohla u pacientů, kteří v minulosti přežili onkologické onemocnění, vyvolat řetězec událostí vedoucích k novému metastázujícímu nádoru.

I úspěšná léčba jen málokdy zničí všechny buňky rakoviny, ale většinou to příliš nevadí. Jsou rozeseté na různých místech těla, ale nemají sílu se množit – když to udělají, imunitní systém je zničí. A tak jen „spí“ a čekají na svou příležitost.

V nové studii se vědci zaměřili na metastatický karcinom prsu, který u pacientů často zanechává stopy v plicích. Pochopení toho, proč se při něm buňky probouzejí, je dle expertů klíčem k odhalení nových způsobů, jak tomu zabránit. „Spící rakovinné buňky jsou jako uhlíky, které zůstaly v opuštěném ohništi. A respirační viry jsou jako silný vítr, který znovu rozfouká plameny,“ uvedl v prohlášení hlavní autor studie James DeGregori z Coloradské univerzity. Příčinou by v tomto případě měly být záněty.

Během covidové pandemie se objevily neoficiální zprávy, které naznačovaly, že přibývá případů rakoviny – respektive, že se nečekaně často znovu objevují nádory, které měly být vyléčené. To naznačovalo, že by mezi oběma nemocemi mohla existovat nějaká souvislost. A podle výše uvedeného výzkumu opravdu existuje. Autoři studie to ověřili dvěma rozsáhlými populačními výzkumy.

První využil statistik z Velké Británie, druhý z USA. Ten britský prokázal, že covid téměř zdvojnásobil riziko úmrtí na rakovinu všech typů u pacientů, u nichž bylo nádorové onemocnění diagnostikováno nejméně pět let předtím a kteří proto byli v době propuknutí covidu pravděpodobně v remisi. Vědci samozřejmě zohlednili i vliv samotného covidu. Americká data sledovala jen ženy po rakovině prsu. Také u nich byla pravděpodobnost vzniku metastáz v plicích o padesát procent vyšší než u žen, které tuto nemoc nedostaly.

Velký potenciál

Profesor Andreas Berthaler z Vídeňské univerzity, který se na této práci přímo nepodílel, v komentáři ke studii pro Science Media Centre uvedl: „Uvedené výsledky jsou inovativní a mají potenciálně velký klinický význam. Studie poskytuje důkaz o tom, jak respirační virové infekce reaktivují spící rakovinné buňky a podporují metastázy.“

Tento mechanismus, který autoři práce objevili, zahrnuje imunitní protein zvaný interleukin-6 (IL-6). „Hraje roli v obraně hostitele proti infekci, ale může také spouštět proliferaci (bujení) rakovinných buněk a podporovat růst nádoru,“ vysvětlili badatelé, jak celá věc funguje.

Stejné efekty se objevily také při nákaze chřipkou, vědci tedy předpokládají, že oba rozšířené viry mají podobné dopady. Na základě těchto výsledků se autoři výzkumu domnívají, že právě na IL-6 by mohly v budoucnu cílit terapie, které by mohly hrozbu návratu rakoviny po prodělání virových infekcí snižovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 2 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 20 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 21 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
včera v 13:12‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
včera v 12:13‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.