Čínská sonda se dostala na oběžnou dráhu Marsu. Na planetu vyšle vozítko

Čínská sonda Tchien-wen byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Oznámila to státní agentura Nová Čína. Úkolem sondy bude mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti. K tomu by zhruba za tři měsíce mělo po přistání na povrchu planety sloužit robotické vozítko.

Číně se podařilo dostat svůj aparát k Marsu jako šesté zemi v pořadí. Před ní uspěly Spojené státy, bývalý Sovětský svaz, Evropská unie, Indie a Spojené arabské emiráty. Abú Dhabí přitom předstihlo Peking jen těsně – arabská sonda Amal (Naděje) začala kroužit kolem rudé planety teprve v úterý.

Příští týden ve středu hodlá na Marsu přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.

Cesta k Marsu

Tchien-wen se vydala k Marsu z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan loni 23. července. Podle čínské vesmírné agentury CNSA na cestě urazila vzdálenost 465 milionů kilometrů. Poslední ze čtyř korekcí trajektorie k navedení na oběžnou dráhu sonda provedla zažehnutím motorů v pátek.

Sondu tvoří tři části – družice, přistávací modul a robotické vozítko. Družice zůstane na oběžné dráze. V květnu by se z ní měl spustit na povrch planety přistávací modul, z něhož pak sjede automatický rover.

Družice bude Mars zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Marsovské ambice Číny

Pokud se přistání podaří a robotické vozítko začne pracovat, stane se Čína teprve druhou zemí po Spojených státech, jež dokáže na Marsu provozovat takového automatického výzkumníka. Portál Space.com připomněl, že Sovětský svaz sice v roce 1971 přistál s aparátem Mars 3, ten však přestal fungovat dvě minuty po dosednutí.

Fotografie Marsu z čínské sondy
Zdroj: CNSA

Čína svůj první pokus dostat vlastní přístroj k Marsu provedla už v listopadu 2011. Šlo o společnou misi s Ruskem, jehož sonda Fobos-Grunt mířila k marsovskému měsíci pro vzorky, s nimiž se měla vrátit na Zemi. Bylo naplánováno, že cestou tam se čínská družice Jing-chuo odpojí a zůstane na oběžné dráze kolem Marsu. Projekt však neuspěl kvůli selhání motorů a oba přístroje uvízly na nízké orbitě u Země a následně zanikly v atmosféře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...