ČEZ bude s Američany společně rozvíjet malé jaderné reaktory

Česká energetická skupina ČEZ a americká firma NuScale budou společně rozvíjet malé modulární jaderné reaktory. Ve čtvrtek podepsaly dohodu o porozumění, uvedl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Obě společnosti podle něj budou sdílet technické poznatky z vývoje těchto zdrojů a posoudí také možnosti jejich uplatnění v podmínkách Česka i celé Evropy. Právě jaderné zdroje menšího výkonu označil premiér Andrej Babiš (ANO) letos na jaře za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v Česku.

NuScale patří ve vývoji malých modulárních reaktorů mezi světové lídry. Její projekt aktuálně prochází v USA licencováním, první komerční reaktor chce firma spustit v roce 2027 v Idahu na severozápadu Spojených států. 

Konkrétně firma ověřuje vlastnosti malého bloku – modulu založeného na lehkovodním tlakovodním reaktoru s elektrickým výkonem 60 MW. Projekt předpokládá soustředění až dvanácti takových modulů do jedné elektrárny s instalovaným výkonem 720 MW.

Zatímco například instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 megawattů (MW), vyvíjené malé reaktory jsou řádově menší – o výkonu jednotek, desítek, maximálně nižších stovek MW. Výhodou může být jejich předpokládaná sériová výroba a montáž přímo ve výrobních závodech. Zároveň je ale možné soustředit také větší počet modulů v jedné lokalitě.

Alternativa, nebo budoucnost?

„Malé modulární reaktory mohou být budoucností jaderné energetiky. Jsem velice rád, že se ČEZ do jejich vývoje intenzivně zapojuje. Česká jaderná energetika byla vždy na špici a rozvoj malých modulárních reaktorů ve spolupráci s NuScale tuto pozici potvrzuje,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu ČR Karel Havlíček (za ANO). ČEZ se otázce těchto zařízení dlouhodobě věnuje prostřednictvím své dceřiné firmy ÚJV Řež.

Princip jaderného reaktoru NuScale:

Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše mohou malé modulární zdroje být do budoucna významnou alternativou, kterou nelze opomíjet. „Partnerství s NuScale je pro nás proto logickým krokem,“ podotkl. Otázky na možné parametry potenciálního malého reaktoru NuScale v ČR jsou podle ČEZu zatím předčasné, budou se řešit právě v rámci uzavřené spolupráce s americkou firmou.

„Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval,“ uvedl v dubnu na Evropském jaderném fóru v Praze k budoucímu využití malých jaderných reaktorů v ČR premiér Babiš. Odborníci však upozorňují na to, že ve světě se tato zařízení teprve vyvíjejí a praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí. 

Jediné zařízení zatím existuje v Indii

Podle loňských informací odborného serveru oEnergetice.cz jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů aktivní USA, Kanada a Británie.

Podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je však v provozu pouze jeden typ SMR. „Jedná se o indický těžkovodní reaktor s výkonem 220 MW s označením IPHWR-220. Jedná se o původně kanadský reaktor, který Indové v průběhu let vylepšili a úspěšně provozují 16 reaktorů této nebo odvozené konstrukce,“ dodal server.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...