Čeští vědci začali zkoumat kukačky pomocí umělé inteligence

Nahrávám video

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Rodičovství se dá u ptáků sice určit pouhým pohledem, ale i trénovaní ornitologové u toho nečekaně často chybují. A proto úkol svěřili počítači. „Ten program se naučí na zkušebním vzorku, která vejce byla snesená jednou samicí nebo různými samicemi, a my se ho potom dotazujeme na další vejce. Tedy aby nám přiřadil toto vajíčko k samicím, které on už zná,“ popsal výzkum hlavní autor práce Michal Šulc z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Počítač přitom vychází z toho, jak je vejce barevné a velké nebo jaký má tvar a skvrny. Podle vědců je v tom úspěšný asi v 98 procentech případů.

„To, k čemu by teď mohla stačit jen jedna fotografie vejce, je zatím složitý proces – vědci musí najít kukaččí mládě, odebrat mu vzorek krve a ten poslat na test DNA,“ dodává Marcel Honza, který se na výzkumu podílel. „Asi nejobtížnější je vůbec získat vzorek. První problém je samotné vejce,“ doplňuje.

Vědci poznají, jak úspěšné jsou kukačky

I když se kukačka může jevit jako velmi úspěšný predátor, ve skutečnosti hostitelé podstrčené vajíčko odhalí a zlikvidují asi v polovině případů. Ani pak ale nemá kukačka vyhráno: „Další problém pro mladou kukačku je ten, že se ozývá relativně hlasitě,“ říká Honza. To podle něj může přilákat predátory – nejčastěji kunu nebo lasičku.

Díky nové technologii vědci ze vzorku zhruba dvou stovek vyfocených vajec zjistili, že jedna kukačka dokáže za sezonu snést až 15 vajec, a to na území velkém zhruba jako celé Staré Město Pražské. „Budeme schopni se podívat i na evoluci selekce jednotlivých hostitelů. O té se dnes vůbec nic neví,“ dodává vědec. Program bude podle volně ke stažení a posloužit by mohl i při výzkumu dalších druhů ptáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...