Důležitý krok ve vývoji vakcíny proti lidské leishmanióze možná učinil tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Navrhli nový způsob testování účinnosti vakcíny vyvíjené proti tomuto vážnému onemocnění. Vakcína zatím neexistuje.
Leishmaniózy jsou onemocnění, která se projevují pomalu rostoucími vředy na kůži, v ústech nebo v nose. Zanechávají výrazné jizvy do konce života. Smrtelně nebezpečná je pak viscerální, neboli ústrobní leishmanióza, při níž se některé druhy parazitů – leishmanií rozšíří do vnitřních orgánů.
Každý rok leishmaniózami nově onemocní přes 1,5 milionu lidí, zhruba 30 tisíc jich zemře. Léčba je komplikována zejména ze dvou důvodů: kvůli vysoké ceně přípravků, ale i kvůli vzniku kmenů leishmanií, které jsou vůči léčivům rezistentní.
- Nejzávažnější forma této nemoci se jmenuje viscerální leishmanióza; je ale známá také jako kala azar, neboli černá horečka. Dostala jméno podle toho, že parazitičtí prvoci se usídlují v lidských útrobách, především v játrech a slezině, což vede ke zvětšení a snížení funkce těchto orgánů. Dále se projevuje horečkou, váhovým úbytkem a anémií. Neléčená vede téměř vždy ke smrti hostitele.
Tyto nemoci jsou časté především v severní a východní Africe, na Blízkém východě, v jižní a jihovýchodní Asii a v Latinské Americe, vyskytují se ale i ve všech evropských zemích okolo Středozemního moře. Podle Světové zdravotnické organizace žije v ohrožení celkem asi miliarda lidí v 98 zemích světa.
Vakcína je složitá
Pokusy o vývoj účinné vakcíny podle výzkumníka Petra Volfa z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ztroskotaly i proto, že vědci dost nezohlednili přirozený přenos parazita.
Samotnou nemoc sice způsobují parazitičtí prvocileishmanie, jimž se česky říká ničivky, ale důležitou roli v infekci hraje přenašeč, kterým je drobný dvoukřídlý hmyz – buď rodu Phlebotomus, nebo Lutzomyia (česká jména nemají). Vědci nyní vytipovali vhodné kmeny leishmanií, prozkoumali jejich vývoj v hmyzím přenašeči rodu Phlebotomus a modelovém savčím hostiteli – myši – a navrhli nový způsob k ověření účinnosti vakcín.
„Flebotomové mají kratičký sosák, ale velmi účinné sliny. Ty se dostávají do místa bodnutí současně s leishmaniemi, lokálně ochromí imunitní buňky hostitele a umožní leishmaniím se nepozorovaně uchytit a začít množit,“ popsal Volf.
Vědci tedy zvolili postup, kdy v další fázi projektu bude účinnost vakcíny testována na zdravých dobrovolnících v britském Yorku tak, že budou pobodáni flebotomy experimentálně nakaženými leishmaniemi. Odborníci zdůraznili, že vše bude v přísně kontrolovaných podmínkách.
„Uvažovalo se také o injekcích leishmanií společně se slinami flebotomů, nicméně ani tento přístup není srovnatelný s tím, co se děje v přirozených podmínkách při přenosu flebotomem,“ zdůraznil Volf.
Čeští vědci na výzkumu spolupracují s kolegy z Hull York Medical School a výzkumníky z univerzit v Tel Avivu, Jeruzalémě a Montrealu. Zapojena je i soukromá sféra.
