Čeští lékaři mohou díky umělé inteligenci sledovat na dálku stav srdce pacienta

Lékaři se mohou o případném zhoršení stavu pacienta se srdečním onemocněním nyní dozvědět zavčas nebo ho i předpovědět. Napomoct tomu může nový projekt, který s pomocí umělé inteligence (AI) dokáže vyhodnotit získaná data na dálku skrze chytré hodinky pacienta. Systém Joseph vypracovali odborníci ze společnosti Medical Data Transfer (MDT) a z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Finančně projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Systém Joseph funguje na on-line platformě, na které provádí automatickou analýzu EKG a předpovídá srdeční arytmie. Projekt je součástí telemedicíny, což je přenos lékařských informací od pacienta k doktorovi na dálku například skrze video nebo chytrý telefon. V současné době se stává telemedicína stále využívanější, protože je mnohem méně nákladná a pomáhá zrychlit diagnostiku.

„Vyvinutý on-line systém může velmi pozitivně ovlivnit prognózu pacienta, neboť zajišťuje včasnou diagnostiku jeho zdravotního stavu. Navržené řešení bezesporu přispěje k redukci délky léčby pacientů. Při porovnání s konvenční nemocniční léčbou to povede i k finančním úsporám,“ uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Umělá inteligence hlídá nemocná srdce

Systém tvoří dva základní bloky – serverová aplikace s webovým rozhraním a autonomní EKG řešič. Aplikace přijímá EKG data z mobilních zařízení, jako jsou například chytré hodinky, a ukládá je do zabezpečeného datového úložiště. EKG řešič tato data automaticky analyzuje, samostatně vyhodnocuje a ukládá k ověření. Značné množství dat technologie analyzuje v reálném čase a následně je využije k vyhotovení zprávy z vyšetření včetně potřebných statistik a téměř bez zásahu uživatele.

„Jako hlavní řešitelé projektu jsme poskytli databázovou banku EKG záznamů s rozmanitým spektrem popsaných patologií pro sestavování tréninkové databáze pro strojové učení. Data pocházejí z našich záznamů a jsou systematicky rozdělena do osmi kategorií – fibrilace síní, AV blok, šum, síňové extrasystoly, komorové extrasystoly, sinusový rytmus, supraventrikulární tachykardie a komorová tachykardie,“ řekla Veronika Bulková z MDT. Specialisté z Akademie věd k tomu vyvinuli techniky, které vyhledávají specifické chování EKG křivky.

Aplikace byla od počátku projektu tvořena prospektivně, což znamená, že je určena pro dlouhodobou spolehlivost. Technologická agentura ČR podpořila projekt více než 13 miliony korun v programu ministerstva průmyslu a obchodu Trend.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 15 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 17 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 19 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...