Česká vojenská družice SATurnin poprvé vyfotila Prahu

Česká družice SATurnin-1, která slouží na oběžné dráze službám ministerstva obrany, poslala snímek Prahy. Družice je na orbitě od ledna letošního roku a právě pořizování fotografií je jejím hlavním úkolem.

Fotografie ukazující Prahu představuje možnosti této družice – ale ne naplno. Ze strategických důvodů ji není možné zveřejnit v plném rozlišení, nicméně i tato kvalita naznačuje, jak může česká armáda zařízení využívat.

SATurnin-1 je největší česká družice, která momentálně ve vesmíru funguje. Rozpětí po roztažení solárních panelů má 87 centimetrů – tedy podobně jako káně. Tělo družice má rozměry 32 centimetrů krát 22,5 centimetrů krát 22,5 centimetrů. Jejím cílem je pomocí moderních technologií studovat z dálky Zemi, a to pomocí snímkování.

Práce českých rukou

Důležité je u této družice, že její hlavní části vznikly v Česku, tam ji také experti „poskládali“ dohromady. Tento proces proběhl v pražských Letňanech, v areálu VZLU Aerospace.

VZLU AEROSPACE je národní centrum pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice. Jeho posláním je poskytovat vědeckou podporu a přinášet inovativní řešení pro průmysl.

Posláním VZLU AEROSPACE je vytvářet znalosti a řešení v oblasti leteckých a kosmických technologií a přispívat jimi k rozvoji poznání a konkurenceschopnosti leteckého a kosmického průmyslu. Má být mezinárodně respektovaným výzkumným a vývojovým centrem a národním technologickým lídrem leteckého a kosmického průmyslu.

Data na palubě sondy zpracovávají algoritmy umělé inteligence. Pořízení prvních snímků je důkazem vysoké kvality a spolehlivosti českých vesmírných technologií. Družice SATurnin-1 posiluje pozici České republiky v oblasti kosmických aktivit a přispívá k našim schopnostem v oblasti obrany a bezpečnosti,“ uvedl generální ředitel VZLU Aerospace Josef Kašpar.

Finance na satelit dala česká armáda, družice vznikla za stoprocentní podpory ministerstva obrany. „Snímky pořízené družicí SATurnin-1 rozšiřují portfolio informačních zdrojů, které specialisté Satelitního centra Vojenského zpravodajství využívají pro plnění úkolů obrazového zpravodajství v oblasti obrany a bezpečnosti,“ dodal ředitel zpravodajství generálmajor Petr Bartovský.

Moderní české družice

SATurnin-1 je další z družic, které ve VZLU Aerospace byly, respektive jsou vyvíjeny. Po satelitu VZLUSAT-1, který se stal nejdéle komunikující českou a československou družicí na oběžné dráze, přišel VZLUSAT-2. Ten dokázal jako první česká družice pořídit snímky v HD rozlišení.

Družici SATurnin-1 bude následovat mise konstelace družic VZLUGEM zaměřená na technologie, které dokáží lokalizovat a prozkoumat objekty ohrožující kritickou infrastrukturu Země, a družice AMBIC a QUVIK, které byly vybrány ministerstvem dopravy a ESA jako „ambiciózní české mise“.

VZLU Aerospace také spolupracuje mimo jiné na misích ESA, podílel se na vývoji mise družic Proba-3, které byly na oběžnou dráhu vyneseny v prosinci 2024, nebo na testech konstrukce nosiče Ariane 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...