Červnová noční obloha nabízí svítící oblaka i vzácné seskupení pěti planet

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Červnové a červencové noci nabízejí výhled na noční svítící oblaka. Ta se vyskytují až 85 kilometrů nad zemským povrchem, tedy asi sedmkrát výš než běžné mraky. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice. Led se v této výšce ale vyskytuje jenom v době kolem letního slunovratu.

Noční svítící oblaky nad hladinou rybníku Hrádek z 5. července 2020.
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě

Noční oblaka sama o sobě nesvítí, ale jenom rozptylují záření ze Slunce, které se nachází pod obzorem. Objevují se hlavně v červnu a v první půli července, a to zejména nad severním obzorem pozdě večer mezi 22. hodinou a půlnocí a časně ráno mezi druhou a čtvrtou hodinou.

Výskyt oblaků není každou noc jistý, je proto třeba neustále vyhlížet, případně sledovat webkamery směřující na severní obzor. Zájemci, kteří by o úkaz nechtěli přijít, se mohou zaregistrovat k odběru zpráv upozorňujících na viditelnost tohoto jevu na stránkách České astronomické společnosti.

Všechny viditelné planety najednou a Měsíc jako bonus

Na konci června nastane vzácné období, kdy se na nebi nad Českem současně objeví všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy, tedy Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Společnost jim bude navíc dělat i Měsíc.

„Takové období nastává, když se planety při pohledu ze Země nacházejí úhlově nepříliš daleko od sebe, a k tomu i obtížně pozorovatelná planeta Merkur leží úhlově dostatečně daleko od Slunce – a je možné ji spatřit na ještě ne zcela světlé obloze,“ vysvětluje astronom Petr Horálek.

Naposledy se na severní polokouli ukázalo těchto pět planet najednou nad obzorem v červenci roku 2020, tehdy ale jen krátce. Rok 2022 je výjimečný v tom, že letos se stejného jevu dočkáme ještě v prosinci. Znovu se ale taková situace zopakuje až roku 2036.

Velká konjunkce všech jasných planet, kdy se planety seskupí opravdu úhlově velmi blízko sebe, nastane dokonce až 9. září 2040. „Spatřit proto všech pět jasných planet spolu s Měsícem v jeden okamžik je extrémně vzácný a současně velice fotogenický moment,“ doplňuje Horálek.

Jak pozorovat planety

Tato planetární přehlídka bude od nás vidět jen za pokročilého rozbřesku. Nejlepší viditelnost nastává okolo 24. června, kdy se na časnou ranní oblohu už do záře rozbřesku „vyhoupne“ i planeta Merkur, která ale bude kvůli svítání velmi obtížně vyhledatelná.

Ve dnech okolo 24. června bude na ranní obloze mezi planetami rovněž pozvolna procházet Měsíc po poslední čtvrti, nabídne se proto opravdu kompletní výčet nám nejjasnějších objektů Sluneční soustavy. Nejlepší podmínky ke sledování budou mít pozorovatelé nacházející se okolo rovníku a na jižní zemské polokouli, odkud se pohled k planetám nabídne ještě na tmavé obloze.

Pokud chce někdo pozorovat všech pět planet najednou, musí si podle Horálka najít místo s dokonale odkrytým severovýchodním až východním obzorem. Taková místa se vyskytují ideálně ve vyšších horách. Nejlepší podmínky začínají bohužel v době, kdy většina lidí spí, tedy po třetí hodině ranní.

Merkur bude v té době vycházet až před čtvrtou hodinou ranní, tedy již za pokročilého svítání. „Protože ale jeho jasnost bude podobná jako u nejjasnějších hvězd oblohy, neměl by být problém jej najít nízko nad obzorem alespoň v triedru, samozřejmě když bude dostatečně čistý vzduch,“ nastiňuje Horálek.

Ostatní planety ale budou vidět bez komplikací pouhým okem. Velice jasnou Venuši přehlédnout nelze, po Měsíci je nejjasnějším objektem oblohy. Nad východem se objeví Mars a okolo 24. června také Měsíc. Po Venuši a Měsíci třetí nejjasnější objekt planetární „šňůry“ – Jupiter – je také nepřehlédnutelný. Ten už bude ležet vysoko nad jihovýchodem. Poslední k nalezení pak bude planeta Saturn, která bude ze zmíněných planet vidět v průběhu noci nejdéle – vycházet bude již před půlnocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...