Podle odborného časopisu Nature Evropská laboratoř částicové fyziky (CERN) vyhostí 30. listopadu 2024 stovky vědců spojených s ruskými institucemi. Půjde o oficiální ukončení spolupráce v návaznosti na rozhodnutí CERNu přerušit styky s touto zemí po její plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022. CERN ale bude i nadále spolupracovat s ruským Spojeným ústavem jaderných výzkumů (JINR). Řešení, které kooperaci s Ruskem přerušilo i nepřerušilo, je značně kontroverzní.
Umožnit vědcům spřízněným s JINR podílet se na projektech CERNu je „velká chyba“, varoval pro Nature Borys Grynyov, ředitel Ústavu scintilačních materiálů v ukrajinském Charkově, který zastupuje Ukrajinu v Radě CERN.
Rusko nikdy nebylo plnoprávným a plnohodnotným členským státem CERNu. Mělo pouze status pozorovatele, který mu byl pozastaven. Doposud se na experimentech na tamním Velkém hadronovém urychlovači (LHC) podílely stovky vědců spojených s ruskými institucemi. Jejich odchod by tedy mohl být pro CERN podle Nature bolestivý.
Válka a věda
V roce 2022 Rada CERN ruskou agresi na Ukrajině odsoudila. Zavedla i omezení pro cestování vědců a přepravu materiálů mezi Ruskem a CERNem a zavázala se ukončit dohody s Ruskem a Běloruskem, jakmile vyprší jejich platnost. Dohoda CERNu s Běloruskem vypršela 27. června a vědci spříznění s Ruskem se do laboratoří nedostanou od 1. prosince. Navíc jim skončí i francouzská a švýcarská povolení k pobytu.
Proti omezování vědecké spolupráce s Ruskem vystupuje organizace Science4Peace Forum, podle níž bude ztráta ruských vědců bolestivá. Řada ruských expertů ale využila možnost, kterou dostali: pokud přerušili vztah s ruskými institucemi a našli si práci u jiných, mohou zůstat. Za dva uplynulé roky to dělala řada z nich.
Chybět budou nejen vědci, ale i peníze. Ruské finanční agentury a instituce přispívaly do společného rozpočtu experimentů na urychlovači částic přibližně 4,5 procenta. Částku nyní podle Nature hradí ostatní členové. Ztráta očekávaného příspěvku Ruska na modernizaci Velkého hadronového urychlovače naplánovanou na rok 2029 se pohybuje kolem 47 milionů dolarů.
Vazby JINR na armádu
Vedení CERNu čelí od začátku ruské invaze dvěma postojům, které jdou proti sobě: první prosazuje izolaci ruských vědeckých institucí, druhý tvrdí, že věda by měla fungovat mimo politiku.
ITER, největší světový projekt jaderné fúze poblíž Saint-Paul-lez-Durance ve Francii, si ponechal Rusko jako členskou zemi, protože uspořádání organizace fakticky znemožňuje jeho vyloučení.
XFEL, rentgenový laser na volných elektronech v německém Schenefeldu, dočasně zakázal vědcům přidruženým k Rusku používat toto zařízení, ale stále udržuje oficiální partnerství s Ruskem.
Nyní je největší problém spolupráce s JINR. Má řadu omezení, například zákaz společných vědeckých setkání nebo nových projektů, ale práce přibližně 270 vědců spřízněných s JINR v CERNu bude pokračovat dál. Ukrajinští fyzici se proti tomu ostře ohradili: zdůraznili spojení JINR s ruskou vládou, která poskytuje více než osmdesát procent jeho finančních prostředků.
Laboratoř má navíc úzké vazby na ruskou armádu, tvrdí v Nature Tetiana Hrynova, ukrajinská fyzička z francouzské národní výzkumné agentury CNRS, která pracuje na experimentu ATLAS. Poukazuje na brožury JINR, které zdůrazňují výzkum s vojenským využitím, například palivové články pro drony, a na dokumenty na internetových stránkách ústavu, které ukazují spolupráci se společnostmi v Dubně vyrábějícími rakety.
