Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Nahrávám video

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.

Letošní ročník udílení prestižních cen se nesl v duchu motta Zvídavost nás spojuje, získal záštitu prezidenta Petra Pavla, který akci zahájil.

Nadace poprvé udělila titul Neuron Rising Star, které získal student Václav Verner. Už na střední škole byl opakovaně hvězdou světových chemických olympiád, loni po maturitě nastoupil rovnou do druhého ročníku VŠCHT a má za sebou už první publikaci ve vědeckém časopisu. Na cestu za medicinální chemií mu Neuron přidal osobní prémii sto tisíc korun.

Nahrávám video

Nesmírnou vědeckou inspirací je v Česku už po několik generací astrofyzik Jiří Grygar, který za to získal Cenu za rozvíjení lásky k vědě, která se díky mecenášům pojí s finanční odměnou ve výši pět set tisíc korun. „Nemůžu tomu uvěřit,“ reagoval devětaosmdesátiletý vědec na zprávu, že tuto cenu dostane.

Cenu Neuron 2025, která se uděluje za mimořádný přínos vědě, získala v tomto ročníku profesorka medicíny Eva Kubala Havrdová. Díky jejímu výzkumu i cílevědomé práci se zlepšily a zlepšují životy desítek tisíc pacientů s roztroušenou sklerózou. Cena je díky soukromým mecenášům spjata s odměnou 1,5 milionu korun.

Eva Kubala Havrdová
Zdroj: Nadace Neuron

Ceny Neuron pro nadějné vědce si odneslo sedm mladých vědců a vědkyň, kteří dosahují významných světových úspěchů ve svých oborech a vedle zvídavosti je spojuje i zkušenost z elitních světových pracovišť: z MIT, University of California (Berkeley) či ETH Zürich. Laureáti získávají zásluhou mecenášů prémii ve výši pět set tisíc korun na podporu jejich další vědecké práce.

Cena Neuron za propojení vědy a byznysu byla tentokrát udělena spin-off firmě Adalid Sciences, která vyvinula a vylepšuje nanočástice, jež mohou sehrát klíčovou roli v bouřlivě se rozvíjející genové terapii.

Nadace Neuron oceňuje už přes patnáct let excelentní vědkyně a vědce v Česku a podporuje jejich práci. O laureátech Cen Neuron rozhoduje vědecká rada, jež každoročně navrhuje a udílí ocenění v sedmi oborech.

Neuron doposud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy přes 150 milionů korun, udělil přes 130 cen a podpořil třináct vědeckých expedic za šest milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...