Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.

Jak a proč dospívající používají společníky s umělou inteligencí? To je otázka, která by měla zajímat každého, koho zajímá, jak se dál bude vyvíjet společnost.

Protože tato technologie existuje jen asi tři roky, a navíc se extrémně rychle vyvíjí, přicházejí odpovědi jen pomalu a nejsou dostatečné. Teď se je pokusila získat mediální analytická společnost Common Sense Media, která zkoumala, jak si s AI povídají mladí lidé ve věku 13 až 17 let. Výsledky ukazují, že je to v této skupině zcela běžné, v podstatě se jedná o hlavní proud chování.

„Společníci s umělou inteligencí se objevují právě v době, kdy se děti a dospívající nikdy necítili osamělejší,“ upozornili autoři výzkumu. „Nejde jenom o tuto novou technologii – jde také o generaci, která nahrazuje lidské spojení stroji, přenechává empatii algoritmům a sdílí intimní detaily se společnostmi, které nemají na srdci nejlepší zájmy dětí,“ nastínila dále.

„Náš výzkum ukazuje, že společníci s umělou inteligencí jsou mnohem běžnější, než se lidé možná domnívali – a že máme jen úzký prostor pro vzdělávání dětí a rodin o dobře zdokumentovaných nebezpečích těchto produktů,“ varovali autoři analýzy.

Mladí a AI

Podle studie asi 72 procent dospívajících použilo už alespoň jednou nějaké diskusní společníky založené na principu umělé inteligence. Ale více než polovina z nich používá tyto platformy alespoň několikrát měsíčně.

Přibližně každý třetí dospívající už využil tyto programy pro sociální interakci a vztahy, včetně hraní rolí, romantických interakcí, emocionální podpory, přátelství nebo nácviku konverzace. Diskuse s AI společníky považuje tato třetina mladých za stejně uspokojivé, nebo dokonce ještě uspokojivější než konverzace s reálnými lidskými přáteli.

Dospívající ale vnímají i stinné stránky AI. Přibližně třetina těch, kdo si s roboty povídají, uvádí, že se cítí nepříjemně v souvislosti s něčím, co stroje vyprodukovaly. Přesto se stejné množství mladých rozhodlo probírat s AI boty i důležitá nebo zásadní témata, místo aby si o nich povídali se skutečnými lidmi.

Rizika

Výsledky podle autorů podporují jejich starší analýzy, v nichž označují AI chatboty za nevhodné pro tak mladé lidi. Doporučují, aby se těmto programům dospívající do 18 let vyhýbali úplně. Nejde o zákaz programů, jako je ChatGPT, Perplexity nebo Claude, jež se dají využít k mnoha účelům, ale vysloveně o varování před programy určenými k povídání si, jež mnohdy mají i nastavené nejrůznější osobnosti. Jde o výrobky, jako je například Replika nebo SoulMate a další.

„Přestože se dospívající mohou zpočátku obracet na společníky s umělou inteligencí kvůli zábavě a zvědavosti, pozorované vzorce chování ukazují, že tato technologie již ovlivňuje sociální vývoj dospívajících a jejich socializaci v reálném světě. Naše zjištění o rizicích pro duševní zdraví, škodlivých reakcích a nebezpečných radách a explicitním hraní sexuálních rolí činí tyto produkty nevhodnými pro nezletilé,“ zdůrazňují experti.

„Pro dospívající, kteří jsou vůči závislosti na technologiích obzvláště zranitelní – včetně chlapců, dospívajících, kteří bojují se svým duševním zdravím, a dospívajících, kteří prožívají významné životní události a změny – jsou tyto produkty obzvláště rizikové,“ varují.

Generace AI

Ačkoli dospívající celkově zachovávají určitou skepsi vůči této technologii – polovina z nich nedůvěřuje radám AI a osmdesát procent dává přednost skutečným přátelstvím –, mladší dospívající důvěřují AI společníkům výrazně více než starší dospívající, což odhaluje rozdíly v gramotnosti v oblasti umělé inteligence.

„To, že dospívající široce přijímají společníky s umělou inteligencí, ukazuje, že je naléhavě nutné jednat a provádět další výzkum. Pokud by používání společníků s umělou inteligencí nebylo kontrolováno a regulováno, mohlo by formovat přístup celé generace ke vztahům a emocionální podpoře, což by mohlo mít vážné důsledky pro zdravý vývoj dospívajících,“ zakončují autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...