Britská věda míří po brexitu zpět do náruče Evropské unie

Evropská komise a Velká Británie se ve čtvrtek dohodly, že se Spojené království vrací do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a také do programu EU pro pozorování Země Copernicus.

„EU a Spojené království jsou klíčovými strategickými partnery a spojenci. Budeme i nadále stát v čele světové vědy a výzkumu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Politickou dohodu musí nyní schválit Rada EU a poté ji formálně přijmout Specializovaný výbor EU a Spojeného království pro účast na programech Unie.

Toto řešení je výsledkem dlouhodobých diskusí mezi EU a Velkou Británií. Mělo by přinést prospěch pro obě strany. Umožní EU a Spojenému království zlepšit vzájemné vztahy v oblasti výzkumu, inovací a vesmíru, které byly narušené brexitem, a spojit tak rozdělené výzkumné a kosmické komunity.

Tato dohoda zůstává plně v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. Británie bude muset finančně přispívat do rozpočtu EU a vztahují se na ni všechny záruky dohody o obchodu a spolupráci. Celkově se odhaduje, že Spojené království přispěje na svou účast v programu Horizont Evropa i ve složce kosmického programu Copernicus v průměru téměř 2,6 miliardy eur ročně, v přepočtu asi 60 miliard korun.

Evropské peníze do vědy

Program Horizont Evropa je největším civilním programem pro výzkum a inovace na světě s rozpočtem 95,5 miliardy eur, který poskytuje pouze EU spolu s příspěvky přidružených zemí. Podporuje členské státy EU a přidružené země v jejich národním výzkumném a inovačním potenciálu.

Peníze jdou do projektů důležitého výzkumu, stipendií, průlomových inovací a mobility výzkumných pracovníků. Program Horizont Evropa má řešit zejména ty největší současné globální výzvy, jako jsou zdravotní krize nebo boj proti změně klimatu, a zároveň posiluje technologické a průmyslové kapacity v celé EU.

Přidružení k programu Horizont Evropa umožní výzkumným pracovníkům a organizacím ve Spojeném království účastnit se programu za stejných podmínek jako výzkumní pracovníci a organizace z členských států EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 6 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 9 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 11 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.