Britská věda míří po brexitu zpět do náruče Evropské unie

Evropská komise a Velká Británie se ve čtvrtek dohodly, že se Spojené království vrací do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a také do programu EU pro pozorování Země Copernicus.

„EU a Spojené království jsou klíčovými strategickými partnery a spojenci. Budeme i nadále stát v čele světové vědy a výzkumu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Politickou dohodu musí nyní schválit Rada EU a poté ji formálně přijmout Specializovaný výbor EU a Spojeného království pro účast na programech Unie.

Toto řešení je výsledkem dlouhodobých diskusí mezi EU a Velkou Británií. Mělo by přinést prospěch pro obě strany. Umožní EU a Spojenému království zlepšit vzájemné vztahy v oblasti výzkumu, inovací a vesmíru, které byly narušené brexitem, a spojit tak rozdělené výzkumné a kosmické komunity.

Tato dohoda zůstává plně v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. Británie bude muset finančně přispívat do rozpočtu EU a vztahují se na ni všechny záruky dohody o obchodu a spolupráci. Celkově se odhaduje, že Spojené království přispěje na svou účast v programu Horizont Evropa i ve složce kosmického programu Copernicus v průměru téměř 2,6 miliardy eur ročně, v přepočtu asi 60 miliard korun.

Evropské peníze do vědy

Program Horizont Evropa je největším civilním programem pro výzkum a inovace na světě s rozpočtem 95,5 miliardy eur, který poskytuje pouze EU spolu s příspěvky přidružených zemí. Podporuje členské státy EU a přidružené země v jejich národním výzkumném a inovačním potenciálu.

Peníze jdou do projektů důležitého výzkumu, stipendií, průlomových inovací a mobility výzkumných pracovníků. Program Horizont Evropa má řešit zejména ty největší současné globální výzvy, jako jsou zdravotní krize nebo boj proti změně klimatu, a zároveň posiluje technologické a průmyslové kapacity v celé EU.

Přidružení k programu Horizont Evropa umožní výzkumným pracovníkům a organizacím ve Spojeném království účastnit se programu za stejných podmínek jako výzkumní pracovníci a organizace z členských států EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 5 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 8 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 9 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 10 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 12 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 13 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.