Biologové objevili u brazilských netopýrů neznámý koronavirus

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Vlastnost vychází z toho, že klíčová oblast viru (furinové štěpné místo na hrotovém proteinu), zodpovědná za schopnost napadat i lidské hostitele, se liší od SARS-CoV-2 pouze jedinou aminokyselinou. Vědci uvádějí, že i jiné koronaviry u netopýrů mají podobnou skladbu, což naznačuje, že se tato vlastnost objevuje relativně snadno.

Na základě analýzy je virus, který biologové pojmenovali „BRZ batCoV“, geneticky natolik odlišný, že představuje dosud neznámý podrod betakoronavirů.

Virus se podařilo vědcům odhalit, když v laboratořích analyzovali vzorky odebrané netopýrům kníratým během roku 2019.

„Vysoká rozmanitost virů u netopýrů je řadí mezi klíčové taxonomické skupiny pro sledování zoonotických onemocnění,“ napsali autoři ve studii, která byla zveřejněna na webových stránkách bioRxiv – neprošla tedy zatím ještě recenzním řízením. Důležité je, že vědci nezkoumali přímo nakažlivost viru, jen analyzovali jeho genetické předpoklady.

Koronaviry jako potenciální zdravotní hrozba

Řada expertů na veřejné zdraví varovala před koronaviry jako vážnou hrozbou ještě před vznikem pandemie covidu-19. Právě mezi betakoronaviry se totiž řadí i viry SARS a MERS, které způsobily menší epidemie v minulých desetiletích.

Všechny zmíněné viry spojuje několik vlastností. Vyskytují se u zvířat, která běžně infikují, ale většinou daleko od lidí – třeba u netopýrů, kteří žijí daleko od měst. Jenže s tím, jak se lidstvo rozšiřuje, přichází i s nimi do kontaktu stále častěji. Právě proto jsou tyto výzkumy tak důležité – zjišťují, jestli viry, které kolují mezi miliony zvířaty, která jsou už na ně za generace dobře adaptovaná, nepředstavují hrozbu pro člověka.

Výzkum v Brazílii je podle autorů tak zásadní proto, že na rozdíl od bohatších zemí se tam provádí menší epidemický dohled. Je tedy možné, že už tam nejen tento virus, ale i další podobné cirkulují více, než se předpokládá.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...