Devátá symfonie Ludwiga van Beethovena byla jeho poslední – z té Desáté složil jen několik not, které si stačil poznamenat, než roku 1827 zemřel. Tým muzikologů a programátorů se nyní pokusí tuto skladbu dokončit.
„Pokrok je to úžasný, a to přesto, že se počítač má ještě hodně co učit,“ uvedla Christine Siegertová, která vede Beethovenův archiv v Bonnu. Podle ní by sám skladatel s tímto krokem souhlasil, protože byl sám inovátorem své doby. Věnoval se například skladbám pro nástroj zvaný panharmonicon, který vymyslel jeho přítel Johann Nepomuk Mälzel, a byl taky schopný napodobovat zvuky jiných nástrojů či větru nebo střelby.
Počítačová rekonstrukce by se měla objevit na veřejnosti během příštího roku, kdy uplyne od Beethovenova narození 250 let. Publikum si výsledek bude moci poslechnout 28. dubna nedaleko Bonnu. „Je to něco úplně nového,“ uvedl dirigent Dirk Kaftan, který bude za představení zodpovědný. Přiznává ale, že pro něj i pro hudebníky je to kontroverzní projekt.
Řada jich cítí, že Beethoven je součástí německého kulturního dědictví, a přijde jim nepatřičné, aby ho někdo zneužil. Toto téma je tak zásadní, že se oslavy čtvrt tisíciletí od jeho narození staly tématem německé vládní koaliční dohody před šesti lety. Rok oslav začíná 16. prosince 2019 – tedy 249 let po údajném datu narození slavného skladatele.
Příběh Desáté pomůže dnešku
Beethoven podle poznámek nalezených v jeho odkazu začal na Desáté pracovat ve stejné době, kdy se věnoval komponování Deváté, která obsahuje slavnou Ódu na radost.
Práci na Desáté symfonii ale rychle vzdal, zůstalo po ní jen několik poznámek a notových záznamů. A to musí specializované umělé inteligenci stačit, aby se ji pokusila vytvořit znovu. Programátoři ji „nakrmili“ všemi ostatními Beethovenovými díly a na základě této znalosti nyní sama pokračuje v práci geniálního hudebníka.
Celý projekt sponzoruje společnost Deutsche Telekom. Výzkumu hodlá využít k tomu, aby vyvinul a vylepšil technologie spojené s autonomním rozpoznáváním hlasů a zvuků.
Autoři výzkumu popsali, že první výsledky byly spíše rozpačité: byly příliš mechanické a opakující se, ale během několika měsíců se umělá inteligence výrazně zlepšila.
Naopak přesvědčený není britský skladatel Barry Cooper, který zkusil část Desáté rekonstruovat už v roce 1988. Pro agenturu AFT uvedl: „Slyšel jsem krátkou ukázku. Neznělo to ani vzdáleně jako něco, co by Beethoven zamýšlel.“ Muzikolog ale věří, že se dá toto dílo ještě vylepšovat.
Beethoven navíc není první; řada podobných experimentů s rekonstrukcí nedokončených hudebních děl klasiků již proběhla a týkala se například skladeb Bacha, Mahlera nebo Schuberta. Například pokus o dokončení Schubertovy Osmé symfonie ale skončil podle kritiků spíše jako „soundtrack z amerického filmu“, než dílo rakouského skladatele.
