Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
Na první pohled to bylo monstrum. Když astronomové poprvé pozorovali detailně nenápadnou červenou tečku na obloze, zjistili, že něco takového ještě neviděli. Objekt, který pojmenovali MoM-BH*-1, totiž vypadá jako opravdu obří hvězda. Hvězda velká jako celá naše Sluneční soustava, hvězda, která vyzařuje asi miliardkrát víc energie než jakákoliv jiná známá hvězda.
Takové množství energie bývá spojené spíše s jinými kosmickými tělesy, konkrétně supermasivními černými dírami. Když vědci z MIT a Havajské univerzity objekt prostudovali detailněji, ukázalo se, že to není ani hvězda, ani černá díra, ale něco zcela nového. Nazvali tento nový typ kosmického tělesa „hvězda s černou dírou“.
Nenápadné rudé tečky
Astronomové už řadu let sledují ve vzdáleném kosmu podivné červené tečky. Poprvé je zahlédl Webbův teleskop, odhalil jich už stovky. Existovaly v době, kdy se vesmír teprve vzpamatovával ze svého zrodu Velkým třeskem, tedy v době, kdy byl kosmos asi 600 milionů let mlád. A o 1,5 miliardy let později už neexistovaly.
Teprve nedávno je vědci lépe prozkoumali a přišli s novou hypotézou, která by mohla jejich existenci vysvětlovat: Mohlo by se jednat o hvězdy s černou dírou. Podle nové studie, která podrobně jeden z těchto objektů prozkoumala, by toto mohla být pravda – a navíc by se mohlo jednat o předchůdce většiny supermasivních černých děr.
Bez prachu. Ale s energií
MoM-BH*-1 je velmi bizarní objekt – mimo jiné tak jasný, že přezáří i galaxii, jejíž součástí je. Zřejmě kolem něj je jen málo kosmického prachu, ale o to větší jsou mračna ionizovaného plynu. A současně pod jistou vlnovou délkou světlo z něj mizí, což by také mohlo nahrávat existenci černé díry.
Objekt každopádně vykazuje řadu znaků typických pro hvězdy i černé díry. Víc se o něm zatím nedá říct – i zveřejněné vizualizace jsou spíše odhadem než přesnější rekonstrukcí. Autoři studie ale už mají zajištěný na konci letošního roku pozorovací čas na Webbově dalekohledu, který by chtěli namířit na další malé červené tečky, které by mohly být podobnými „hvězdodírami“.
Doufají, že se dozvědí víc o jejich vlastnostech a pochopí, jak vůbec mohou existovat.
