Astronomové objevili putující černou díru

Zhruba 230 milionů světelných let od Země se nachází černá díra, která se chová zcela jinak než všechny ostatní, o nichž astronomové vědí. Zatímco normálně se tyto extrémně hmotné objekty nacházejí ve středu galaxie a tam pohlcují hmotu, tato se od své původní galaxie vzdaluje.

Černá díra o hmotnosti asi tří milionů našich Sluncí se pohybuje vesmírem rychlostí asi 170 tisíc kilometrů za hodinu. Její cestu poprvé detekoval mezinárodní vědecký tým na základě analýzy dat pocházejících z observatoří Arecibo a Gemini v roce 2018. Vědci to popsali v odborném časopise The Astrophysical Journal.

„Když jsem ta data poprvé zpracoval, tak moje první reakce byla, že jsem musel nejspíš něco zpackat,“ uvedl pro web IO9 hlavní autor práce, harvardský astrofyzik Dominic Pesce. „Musel jsem si projít celou analýzu ještě několikrát, než jsem se přesvědčil, že měření bylo opakovaně potvrzeno dalšími daty, která jsme měli k dispozici. A nakonec jsme tyto první informace potvrdili i pomocí aktualizovaného měření –⁠ teprve to nás uklidnilo,“ doplnil vědec.

Tato černá díra, která se toulá středem galaxie J0437+2456, je zahalená v takzvaném megamaseru –⁠ velmi jasném galaktickém jádru, které je velice jasné díky molekulám vody, jež obsahuje. Pescův tým právě takové megamasery zkoumal –⁠ sledoval 10 jevů tohoto typu a zjistil, že jediný ze systémů se chová jinak.

Byla to to právě galaxie J0437+2456, v níž byl odhalen podivný pohyb. Galaxie se stejně jako jiné pohybuje vesmírem, a „její“ černá díra také –⁠ ale o něco pomaleji než ostatní části galaxie.

Vědci si zatím nejsou úplně jistí, co je příčinou jevu, uvažují nad několika teoriemi. Rozdíl v rychlostech může být způsoben řadou faktorů, jednou z možností je, že tato černá díra vznikla sloučením dvou menších černých děr. Taková srážka by mohla mít dostatečně velkou sílu, aby černou díru vzniklou splynutím vychýlila na jinou dráhu.

Další možností je, že černá díra z této soustavy vůbec nepochází. Mohla být součástí úplně jiné galaxie, která se s J0437+2456 zrovna slučuje. Třetí možností je, že se jedná o duální systém se dvěma černými děrami, ale tu druhou se jen nepodařilo detekovat.

Tento výzkum je zajímavý i tím, že se v něm v nejbližší době jen těžko něco nového zjistí. Brání tomu zejména fakt, že galaxii sledovala observatoř Arecibo, která se nedávno zřítila a nedá se již opravit a dále využívat.

Druhým problémem je, že více by se dalo zjistit z pohybu černé díry, jenže v dlouhém časovém horizontu –⁠ podle autorů práce přibližně v horizontu desítek tisíc let. „Ztráta Areciba je tragická, protože to byl nejcitlivější teleskop svého druhu. Jeho ztráta nám brání získat další údaje,“ dodal Pesce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 15 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 16 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 22 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 22 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.