Archeologové nejspíš objasnili, jak dokázali starověcí Egypťané stavět pyramidy

Archeologové se na základě nových objevů domnívají, že možná odhalili tajemství jednoho z divů světa. Tvrdí, že přišli na to, jak mohli starověcí Egypťané tak snadno postavit pyramidy.

Už na základní škole vidí děti v učebních obrázky, jak se stavěly pyramidy: Bloky obřích kvádrů se tam převážely na lodích po Nilu, což ušetřilo většinu práce. Jenže ti zvídavější žáci se podívají do mapy a zjistí, že Nil kolem pyramid vůbec neteče.

Ty nejslavnější čtyřboké jehlany leží víc než deset kilometrů od břehů posvátné řeky – v pustém a nehostinném pruhu pouště. Transport kvádrů tam nedával vůbec smysl. Vědci doposud pracovali s hypotézou, že Nil mohl v minulosti téct jinudy – a teď pro ni našli důkazy. Ty nejsilnější možné, podařilo se jim totiž objevit ztracené a zapomenuté rameno Nilu.

Zmizelé koryto Nilu
Zdroj: Nature

Nové nálezy ukazují, že toto asi 64 kilometrů dlouhé rameno sloužilo po dobu asi tisíce let pro dopravu stavebních kamenů, z nichž se pak vztyčovaly pyramidy. „Spousta z nás, kdo se zajímáme o starověký Egypt, si uvědomujeme, že Egypťané museli ke stavbě svých obrovských památek, jako jsou pyramidy a údolní chrámy, využívat vodní cestu. Ale nikdo si nebyl jistý polohou, tvarem, velikostí ani blízkostí této vodní cesty, která musela vést k místu, kde pyramidy stojí,“ uvedla Eman Ghoneimová z Univerzity Severní Karolíny ve Wilmingtonu v USA.

Právě ona ve spolupráci se svými doktorandy tuto tepnu našla. Podařilo se jí to díky detailnímu studiu satelitních snímků, na nichž po ztracené části Nilu pátrali. Našli na nich stopy, které by mohly odpovídat struktuře takového jevu, ale to ještě jako důkaz nestačilo. Další část výzkumu probíhala přímo v Egyptě, kde vědci provedli geofyzikální průzkum a analýzu jader usazenin, aby potvrdili, že jde opravdu o sedimenty pocházející z řek a že se nacházejí na místě, kde místo pevné země byla v minulosti voda.

„Náš výzkum přináší první mapu jednoho z hlavních starověkých ramen Nilu v takto velkém měřítku a spojuje ho s největšími pyramidovými poli Egypta,“ dodala badatelka.

Kam zmizelo rameno Nilu

Autoři studie předpokládají, že toto rameno postupně zanikalo kvůli velkému suchu, které zasáhlo Egypt přibližně před 4200 lety. To vedlo k silnější erozi a vítr pak hromadil a hnal prach tak, že stále silněji zanášel koryto této větve.

„Identifikovali jsme úseky hlavní zaniklé nilské větve, kterou jsme pojmenovali Ahramatská větev, probíhající na úpatí Západní pouštní plošiny, kde leží většina pyramid,“ popsali výzkumníci v článku, který vyšel v odborném žurnálu Communications Earth and Environment. Rameno vedlo k místu, kde stojí asi třicítka známých pyramid, je tedy zjevné, jak byla voda v něm využívaná.

Důkazy o tomto napojení jsou známé už z minulosti. „Mnoho pyramid, které pocházejí ze Staré a Střední říše, má hráze, jež vedou k tomuto rameni a jsou zakončeny údolními chrámy, které podél něj mohly v minulosti fungovat jako říční přístavy,“ uvádí studie. „Domníváme se, že Ahramatská větev hrála roli při stavbě památek a že byla současně aktivní a sloužila jako dopravní vodní cesta pro dělníky a stavební materiál na místa pyramid,“ zakončují egyptologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...