Archeologové nejspíš objasnili, jak dokázali starověcí Egypťané stavět pyramidy

Archeologové se na základě nových objevů domnívají, že možná odhalili tajemství jednoho z divů světa. Tvrdí, že přišli na to, jak mohli starověcí Egypťané tak snadno postavit pyramidy.

Už na základní škole vidí děti v učebních obrázky, jak se stavěly pyramidy: Bloky obřích kvádrů se tam převážely na lodích po Nilu, což ušetřilo většinu práce. Jenže ti zvídavější žáci se podívají do mapy a zjistí, že Nil kolem pyramid vůbec neteče.

Ty nejslavnější čtyřboké jehlany leží víc než deset kilometrů od břehů posvátné řeky – v pustém a nehostinném pruhu pouště. Transport kvádrů tam nedával vůbec smysl. Vědci doposud pracovali s hypotézou, že Nil mohl v minulosti téct jinudy – a teď pro ni našli důkazy. Ty nejsilnější možné, podařilo se jim totiž objevit ztracené a zapomenuté rameno Nilu.

Zmizelé koryto Nilu
Zdroj: Nature

Nové nálezy ukazují, že toto asi 64 kilometrů dlouhé rameno sloužilo po dobu asi tisíce let pro dopravu stavebních kamenů, z nichž se pak vztyčovaly pyramidy. „Spousta z nás, kdo se zajímáme o starověký Egypt, si uvědomujeme, že Egypťané museli ke stavbě svých obrovských památek, jako jsou pyramidy a údolní chrámy, využívat vodní cestu. Ale nikdo si nebyl jistý polohou, tvarem, velikostí ani blízkostí této vodní cesty, která musela vést k místu, kde pyramidy stojí,“ uvedla Eman Ghoneimová z Univerzity Severní Karolíny ve Wilmingtonu v USA.

Právě ona ve spolupráci se svými doktorandy tuto tepnu našla. Podařilo se jí to díky detailnímu studiu satelitních snímků, na nichž po ztracené části Nilu pátrali. Našli na nich stopy, které by mohly odpovídat struktuře takového jevu, ale to ještě jako důkaz nestačilo. Další část výzkumu probíhala přímo v Egyptě, kde vědci provedli geofyzikální průzkum a analýzu jader usazenin, aby potvrdili, že jde opravdu o sedimenty pocházející z řek a že se nacházejí na místě, kde místo pevné země byla v minulosti voda.

„Náš výzkum přináší první mapu jednoho z hlavních starověkých ramen Nilu v takto velkém měřítku a spojuje ho s největšími pyramidovými poli Egypta,“ dodala badatelka.

Kam zmizelo rameno Nilu

Autoři studie předpokládají, že toto rameno postupně zanikalo kvůli velkému suchu, které zasáhlo Egypt přibližně před 4200 lety. To vedlo k silnější erozi a vítr pak hromadil a hnal prach tak, že stále silněji zanášel koryto této větve.

„Identifikovali jsme úseky hlavní zaniklé nilské větve, kterou jsme pojmenovali Ahramatská větev, probíhající na úpatí Západní pouštní plošiny, kde leží většina pyramid,“ popsali výzkumníci v článku, který vyšel v odborném žurnálu Communications Earth and Environment. Rameno vedlo k místu, kde stojí asi třicítka známých pyramid, je tedy zjevné, jak byla voda v něm využívaná.

Důkazy o tomto napojení jsou známé už z minulosti. „Mnoho pyramid, které pocházejí ze Staré a Střední říše, má hráze, jež vedou k tomuto rameni a jsou zakončeny údolními chrámy, které podél něj mohly v minulosti fungovat jako říční přístavy,“ uvádí studie. „Domníváme se, že Ahramatská větev hrála roli při stavbě památek a že byla současně aktivní a sloužila jako dopravní vodní cesta pro dělníky a stavební materiál na místa pyramid,“ zakončují egyptologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 3 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 6 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 6 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 7 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 8 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.