Apollo 12 se dostalo k Měsíci i přes velké potíže při startu

Americká mise Apollo 12 byla druhou výpravou, během které se lidská noha dotkla povrchu Měsíce. Chybělo přitom málo, aby její posádka vstoupila do historie podobně jako následující třináctka. Astronauti, kteří před 50 lety odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska, ale měli přece jen více štěstí. Nakonec se nejen procházeli po zemské oběžnici, ale také zpátky na Zemi přivezli řadu zajímavých vzorků.

Čtyři měsíce po startu posádky Neila Armstronga tak u rampy 39A floridského kosmodromu stála znovu majestátní raketa Saturn V, počasí ale na rozdíl od července nebylo právě ideální. „Mraky visely sotva 300 metrů nad zemí a lilo jako z konve,“ vzpomínal astronaut Alan Bean, který se spolu s velitelem letu Charlesem Conradem a pilotem velitelského modulu Richardem Gordonem chystal na cestu k Měsíci. Jak se ukázalo, její začátek měl být pořádně dramatický. A to právě kvůli počasí.

Nahrávám video

Mraky, déšť ani silný vítr se ale zpočátku nezdály být problém, a tak se krátce před půl dvanáctou místního času zvedla 110 metrů vysoká raketa ze startovací rampy. Zpočátku všechno běželo podle plánu, ve 36. sekundě letu ale kabinu najednou zaplavilo bílé světlo a rozezněly se varovné signály. Ze startující rakety se totiž v ten okamžik stal obrovský hromosvod, kterým prošel mohutný výboj blesku. A o 14 sekund později – ještě předtím, než posádka zjistila, co se děje – přišel druhý.

Poplach na palubě

Mohutné elektrické výboje nezůstaly bez následků. Po prvním se odpojily palivové články v servisním modulu (který ale ihned začal brát elektřinu ze záložních baterií), druhý pak vyřadil z činnosti kosmickou verzi umělého horizontu, narušené bylo také telemetrické vysílání do řídícího střediska. Výpadky technických zařízení v Apollu naštěstí nenarušily kurs rakety, protože navádění měly v rané fázi letu na starosti přístroje, umístěné v Saturnu V, které blesk neovlivnil.

Počáteční zmatení, kdy se před astronauty rozzářily kontrolky po celém přístrojovém panelu a do uší jim pískaly a bzučely různé alarmy, se naštěstí podařilo rychle překonat. I díky jednomu z techniků v Houstonu, který se s podobnou situací náhodou setkal během testů. Místo uvažovaného nouzového přistání tak Apollo 12 pokračovalo v letu k Měsíci, kam kosmická loď dorazila po necelých čtyřech dnech letu. Poté Conrad s Beanem přestoupili do lunárního modulu a vydali se směrem k Oceánu bouří.

Tato oblast přitom nebyla zvolená náhodou, jedním z cílů mise totiž bylo prozkoumat sondu Surveyor 3, která na Měsíc dosedla v dubnu 1967. Beanovi se podařilo přistát jen zhruba 200 metrů od sondy, a tak během druhé (a poslední) měsíční procházky zamířili oba astronauti právě k Surveyoru. Z dávno nefunkční sondy, která dva a půl roku odpočívala na měsíčním povrchu, odmontovali některé součásti včetně kamery. Vědci na Zemi si na nich chtěli ověřit dlouhodobý vliv měsíčního prostředí.

Kontaminovaný Měsíc

K velkému překvapení se však ukázalo, že v polyuretanové pěně v kameře přežila bakterie Streptococcus mitis, jež se vyskytuje v lidských ústech. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto zavedl přísnější sterilizaci sond vysílaných do kosmu, aby tak zabránil kontaminaci vesmírných těles. V pozdějších letech se ale ve vědecké komunitě objevily hlasy, podle kterých mohla být kontaminace streptokokem způsobena v lodi během cesty kamery zpět, nebo dokonce až na Zemi.

Ne všechno se ale posádce Apolla 12 povedlo tak, jako přistání nebo sběr vzorků hornin, kterých na Zemi dovezli přes 30 kilogramů. Fiaskem dopadl chystaný barevný televizní přenos, Bean totiž na samém začátku omylem namířil kameru přímo do Slunce, čímž ji zničil. K divákům na Zemi tak mířila jen zvuková stopa. Jedna z amerických stanic se ji pokusila zatraktivnit tím, že najala dvojici herců, kteří ve „skafandrech“ poskakovali po studiu, celé to ale dopadlo dost bizarně.

Na měsíčním povrchu strávili Conrad a Bean celkem 31 hodin a 31 minut, z toho sedm hodin a 45 minut během vycházek. Na cestu domů odstartovali 20. listopadu a po úspěšném spojení s orbitální částí, kde na ně čekal Richard Gordon, zamířili na Zemi, kam dorazili 24. listopadu. To už NASA chystala další měsíční misi, jež z Floridy odstartovala v dubnu 1970. Nesla pořadové číslo 13 a do dějin vstoupila jako „nejúspěšnější neúspěch“ amerického vesmírného programu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 8 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.