Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.

Ještě před pěti lety o lécích, které by bránily účinně vzniku obezity, lidé jen snili. Jenže pak se na trhu objevily léky na bázi GLP-1 a změnily situaci. Nový výzkum amerického Gallupova institutu ukázal, jak moc se tyto prostředky rozšířily a jak podle jejich uživatelů fungují.

Už patnáct procent Američanů tyto léky někdy vyzkoušelo, jedenáct procent je užívá v současnosti za účelem hubnutí. Výzkum ukázal, jak obrovský růst to je – ještě před dvěma lety to totiž byla jen tři procenta obyvatel USA.

Vědci vycházeli z průzkumu mezi více než pěti tisíci dospělých Američanů v USA. Prvním lékem na principu GLP-1 schváleným ve Spojených státech bylo roku 2021 Wegovy od dánské společnosti Novo Nordisk, dnes ale o existenci těchto látek ví drtivá většina Američanů – celých 91 procent.

Dopady jsou už vidět

Nemusí to být jediný vliv, ale ta časová souhra je až příliš nápadná. USA se totiž roky označovaly jako země obézních, s tím, že tento trend rok za rokem nezadržitelně roste. To platilo až do roku 2022, kdy definici obezity splňovalo 39,9 procenta Američanů. A pak se křivka zlomila.

Začala, ve stejném roce, kdy se začaly víc šířit výše popsané léky, pomalu ale viditelně klesat. Letos v půlce roku bylo obézních v USA už jen 36,4 procenta. „Jedná se o statisticky významný pokles,“ tvrdí Gallup. A není to jediný pozorovaný dopad, který je zřejmě spojený s těmito látkami. Protože od roku 2023 se zastavil růst počtu Američanů s cukrovkou, která je s obezitou zásadně spojená. Přitom do té doby procento Američanů s ní patnáct let rostlo. Podle Gallupova institute se zatím nedá očekávat, že by množství lidí s touto civilizační chorobou začal nějak zásadně klesat, na to je zapotřebí delší čas.

Značkové léky se používají mnohem častěji

Značkové léky s GLP-1, jako jsou Ozempic nebo Wegovy, tvoří podle reprezentativního průzkumu 68 procent současné americké spotřeby, zatímco v devatenácti procentech lidé užívají složené nebo individuálně namíchané verze těchto léků. A dvanáct procent si není jistých, jestli užívají značkový lék, nebo něco jiného.

Za zmínku také stojí, že uživatelé značkových léků s GLP-1 uváděli ve výzkumu mírně nižší účinnost než lidé, kteří užívali léky připravené na míru nebo namíchané na zakázku. Obě skupiny pacientů ale považují tyto léky za účinné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 41 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.