Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.

Úřad sdělil Moderně, že její žádost neobsahovala „adekvátní a dobře kontrolovanou“ studii. Kontrolní skupina podle něj neodrážela „nejlepší dostupný standard péče ve Spojených státech v době studie“. Moderna upozornila, že FDA nevyjádřila obavy ohledně bezpečnosti nebo účinnosti samotného přípravku.

Deník The Washington Post informoval o tom, že Moderna až doposud měla od FDA pozitivní zpětnou vazbu a zamítnutí ji překvapilo. „Šokující je, že v žádném okamžiku nikdo neřekl, že není adekvátní provést klinickou studii tak, jak to bylo projednáno s agenturou,“ řekl CNN prezident Moderny Stephen Hoge.

Nahrávám video

Americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb konstatovalo, že „FDA se obecně nevyjadřuje k regulačním sdělením“. Podle CNN je tato situace výjimečná – ze dvou a půl tisíce žádostí jich takhle dopadla pouhá čtyři procenta.

O vakcíně a testu

Moderna srovnala novou vakcínu založenou na principu mRNA se standardní vakcínou proti sezonní chřipce Fluarix. Do studie zahrnula 40 700 osob. Cílem bylo prokázat bezpečnost a účinnost experimentální mRNA vakcíny. FDA s tímto plánem souhlasila už v dubnu 2024, ale navrhla doplnění – přála si, aby se mRNA přípravek srovnával navíc se schválenou vysokodávkovou chřipkovou vakcínou pro osoby starší 65 let. To Moderna udělala.

Testy ukázaly, že mRNA vakcína proti chřipce vykazovala u dospělých starších padesáti let účinnost o přibližně 27 procent vyšší než vakcína Fluarix a je účinná i bezpečná i ve srovnání s druhou vyžadovanou látkou.

Během prázdnin FDA vzkázala Moderně, že by mohlo dojít k významnému problému s údaji. Teď agentura studii zcela odmítla podpisem Vinaye Prasada, ředitele Centra pro hodnocení a výzkum biologických látek FDA, které dohlíží na regulaci vakcín.

Prasad byl otevřeným kritikem reakce vlády na pandemii covidu-19, do FDA byl jmenován po druhém nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, kdy ho tam přivedl ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Na konci loňského roku Prasad bez podrobností veřejně prohlásil, že vakcíny proti covidu-19 způsobily smrt deseti dětí, a uvedl, že agentura změní proces schvalování vakcín.

Poprvé úspěch, podruhé omezování

Rychlý vývoj vakcín na principu mRNA proti covidu-19, které vznikly už během pandemie v rámci Operace Warp Speed, označila tehdejší administrativa Donalda Trumpa za obrovský úspěch. Prezident doslova řekl, že „vakcína ukončí pandemii“.

Trumpova druhá vláda ale naopak podporu technologie mRNA výrazně omezila. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb v srpnu zrušilo dvaadvacet projektů v hodnotě půl miliardy dolarů zaměřených na vývoj vakcín na bázi mRNA s tvrzením, které je v rozporu s důkazy, že „tyto vakcíny neposkytují účinnou ochranu proti infekcím horních cest dýchacích, jako jsou covid a chřipka“.

Hlavní výhodou nové vakcíny měla být její rychlost. V současnosti se musí látky pro chřipkové vakcíny vybírat už skoro rok předem. Vakcíny mRNA se dají vyrábět mnohem rychleji, takže lze vyčkat až na poslední chvíli, kdy se bude vědět, jaký druh chřipky se nejvíc šíří, a začít s výrobou až několik měsíců před chřipkovou sezonou. A to by logicky vedlo k lepší ochraně.

Co bude dál

Aktuální zamítnutí ještě nemusí znamenat úplný konec vakcíny. Přezkoumání ze strany FDA je pozastaveno, Moderna čeká na schůzku a další pokyny od agentury. Mezitím se ale tato vakcína možná prosadí v dalších zemích. „Očekáváme, že první schválení přijde pravděpodobně v Evropě, a to ještě letos,“ předeslal Hoge. „Bude to tedy významný milník,“ věří.

Agentura AP označila toto pozastavení schvalování za další krok Trumpovy administrativy směřující k omezování očkování. Spojené státy v lednu snížily počet doporučených vakcín pro americké děti a rodičům už neposkytují žádné jasné pokyny například u očkování proti chřipce či rotavirům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 10 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 13 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 15 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.