Země G20 chtějí udržet oteplování pod kritickou hranicí. Klima je i téma pro konferenci v Glasgow

Nahrávám video

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

Ve společném prohlášení zemí G20 ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze „podstatně snížit emise“ nahradil nakonec závazek snižovat emise „co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem“.

V dokumentech také chybí konkrétní termín, do kdy je třeba emise skleníkových plynů podstatně snížit. O závazcích na snižování emisí je v komuniké řeč jen s odkazem na plány jednotlivých zemí. Ty podle G20 mají mít ambicióznější podobu, „pokud to bude nutné“.

Politici si stanovili, že do konce letošního roku úplně ukončí financování projektů uhelných elektráren v zahraničí. O výrobě energie z uhlí v jednotlivých zemích a jejím postupném utlumování není v závěrech zmínka, což lze podle agentury AP považovat za vítězství zemí, jako jsou Indie a Čína, které jsou na uhlí energeticky závislé.

Italský premiér Mario Draghi označil dvoudenní summit G20 za úspěšný. Řekl, že se skupině podařilo dosáhnout významného pokroku v boji proti rostoucí hrozbě globálního oteplování. Odmítl kritiku klimatických aktivistů, že G20 nezašla dost daleko.

Podobně se vyjádřil i americký prezident Joe Biden. Prohlásil, že se skupině podařilo dosáhnout „hmatatelných“ výsledků v oblasti klimatu, ale také pandemie a ekonomiky. Vyjádřil však zklamání nad nedostatečnými závazky Ruska a Číny v oblasti boje proti globálnímu oteplování.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že summit nepřinesl vše, v co doufal. „Odjíždím z Říma s nenaplněnými nadějemi – ale alespoň nejsou pohřbeny,“ napsal na Twitteru.

Až 2,7 stupně

Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé.

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) uvádí, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. Experti se shodují, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu. 

Glasgow hostí konferenci o klimatu

Otázkou životního prostředí se bude zabývat také klimatická konference v Glasgow. Ta oficiálně začala v neděli a potrvá do 12. listopadu. Konferenci zahájila předsedkyně předchozího setkání v Madridu Carolina Schmidtová. Účastníky požádala o minutu ticha na památku obětí pandemie covidu-19. Konference ve Španělsku se konala v roce 2019, krátce před začátkem globální zdravotnické i ekonomické krize. Její účastníci se i přes dvoutýdenní vyjednávání nakonec nedohodli.

Spory se vedou nejen o klíčové téma, tedy o rychlost snižování emisí, ale také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, omezení odlesňování a emisí metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.

Britský premiér Boris Johnson, varoval, že schůzi hrozí vážné nebezpečí krachu. Jednotlivé země podle něj nepřicházejí s dostatečnými závazky pro to, aby se globální oteplování podařilo udržet pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Šance, že se podaří dosáhnout dohody, která k tomuto cíli povede, hodnotí na „šest z deseti“, uvedl list The Guardian na svém webu.

Lídři zemí G20 na summitu co do ochrany klimatu podle Johnsona udělali jen malý pokrok. Dosavadní závazky zemí k omezování emisí britský premiér považuje za „kapku v rychle se oteplujícím oceánu“. Zemím, které nesou největší část zodpovědnosti za emise z minulosti a za ty ze současnosti, Johnson vyčetl, že „neodvádějí svůj kus práce“.

„Pouze dvanáct členů G20 se zavázalo dosáhnout neutrality do roku 2050 nebo dříve. Sotva polovina z nás předložila vylepšené plány, jak snížíme emise uhlíku od pařížského summitu v roce 2015. Pokud chceme zabránit selhání klimatického summitu COP26, pak se to musí změnit a musí být jasné, že pokud selže Glasgow, selže celá iniciativa,“ uvedl.

Třicet tisíc delegátů

Na konferenci v pondělí a v úterý vystoupí stovka světových státníků, včetně Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či právě Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO).

Summitu se zúčastní celkem na třicet tisíc delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough. „Všichni známe rozsah nebezpečí, kterému čelíme v bezprostřední budoucnosti. Bylo by skvělé, kdyby naše vědecké objevy vedly ke spolupráci všech národů –⁠ a k tomu, aby na klimatické konferenci skutečně něco podnikly,“ uvedl k summitu Attenborough.

Britská královna a papež František ze zdravotních důvodů na konferenci nepřijedou. Panovnici nahradí její syn princ Charles.

Británie při příležitosti summitu v Glasgow pojmenuje po tomto městě antarktický ledovec. Vědci z univerzity v Leedsu tím chtějí upozornit na změnu klimatu, jeho dopady i nesmírnou důležitost nynějších klimatických vyjednávání, napsal server BBC. Britští vědci při výzkumu řady ledovců na západě Antarktidy zjistili, že oblast za posledních pětadvacet let přišla o zhruba 315 gigatun ledu. S ledovcem Glasgow proto dostane jméno celkem devět ledových útvarů, a to podle dalších měst, která jsou nějakým způsobem spjata s klimatickými akcemi.

Do Glasgow se sjely tisíce aktivistů

Kvůli klimatické konferenci se do Glasgow sjely i tisíce aktivistů z celého světa. Svými protestními akcemi chtějí zvýšit tlak na politiky, kteří rozhodují o tom, jakým tempem se budou dál snižovat emise, a přitáhnout pozornost médií. To se podařilo už v sobotu Thunbergové, kterou od nádraží provázel policejní kordon. Jiní aktivisté se rozhodli dorazit pěšky, a mají tak v nohách tisíce kilometrů.

Největší protest má být v Glasgow v sobotu 6. listopadu. Přímo na místě se do něj zapojí zástupci stovek organizací a pořadatelé očekávají v centru města na sto tisíc demonstrantů, k akci se ale připojí i lidé v desítkách dalších zemí světa. Menší protesty se budou konat denně po celou dobu konference, která skončí 12. listopadu.

Například španělská skupina aktivistů Marcha Glasgow se do Británie dostala trajektem a z přístavu Portsmouth pak putovala přes šest set kilometrů po svých. Lidem ze skupiny Camino to COP26 trvala túra z Londýna a Bristolu skoro dva měsíce, zájemci se mohli připojit kdykoli, třeba jen na jediný den.

Mladí křesťané ze sdružení Young Christian Climate Network na trase z Cornwallu ušli dvanáct set kilometrů a členové pouti ekumenických křesťanů pěšky urazili 120 kilometrů poté, co se vylodili v přístavu Dunbar.

Kromě ekologického aspektu se poutníci snažili také vybrat peníze. „Jako věřící máme duchovní povinnost postarat se o ty, kdo nemají takové štěstí jako my, takže se svou poutí snažíme vybrat peníze pro aktivisty v chudších zemích, které už teď trpí důsledky (změn klimatu),“ citoval server BBC Yaze Ashmawiho z hnutí Extinction Rebellion.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...