WHO chce pomocí umělé inteligence hodnotit riziko pandemií, sdílení dat ale může být problém

Nahrávám video

Světová zdravotnická organizace (WHO) otevřela v Berlíně středisko včasného varování před pandemiemi. Centrum má zpracovávat data z celého světa o nemocích zvířat, podezřelých nemocích lidí, klimatických změnách i pohybu obyvatelstva a pomocí umělé inteligence rozpoznávat rizika. Analýza ale bude závislá na ochotě vlád, laboratoří a dalších institucí potřebná data poskytnout.

Právě aktuální data šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus považuje za zásadní prostředek prevence pandemií. „Viry se šíří rychle, ale data mohou být ještě rychlejší,“ poznamenal při otevření berlínského střediska. Díky celosvětové spolupráci tak podle něj mohou být země o krok napřed, a včas se tak připravit na možné epidemické hrozby.

Ghebreyesus také varoval, že svět se dostatečně nepoučil z epidemie eboly v západní Africe, která se s nákazou potýkala v letech 2014 a 2015. Dokazuje to podle něj rychlé rozšíření koronaviru, který vyvolal pandemii covidu-19. Šéf WHO upozornil, že viry neznají hranice, a proto je nezbytná spolupráce.

Berlínské centrum se bude věnovat také dalšímu faktoru – změnám klimatu. Ty mají vliv na šíření nemocí v dosud neobvyklých oblastech. Například v Německu se stále častěji vyskytuje asijský komár tygrovaný, který může přenášet na dvě stě chorob, mimo jiné žlutou zimnici, horečku dengue nebo virus zika.

„Zvyšující se teploty rozšiřují možnosti šíření viru,“ podotýká bioložka Doreen Wernerová. Podle expertů mohou být i katalyzátorem další pandemie. Otázkou podle nich není zda, ale kdy přijde.

Klíčovým partnerem je berlínská lékařská fakulta Charité, která vznikla spojením fakult Humboldtovy a Svobodné univerzity. Děkan Charité Axel Radlach Pries prohlásil, že nové středisko posiluje význam Berlína jako výzkumného centra. „Je to také významný signál mezinárodní vědecké spolupráci. Bez spolupráce nelze problémy světového zdravotnictví vyřešit. To jsme se naučili během pandemie nemoci covid-19,“ prohlásil.

Otázkou vedle sdílení dat zůstává také financování. Spolková vláda projekt podpořila třiceti miliony eur (762 miliony korun). Kolik přispějí další státy, není podle německých médií zatím jasné. „Musíme se lépe vyzbrojit na příští pandemie,“ nechala se při otevírání centra slyšet německá kancléřka Angela Merkelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...